Dunaj-Odra-Labe je absurdní projekt sovětského typu. Zhoršil by sucho i povodně, tvrdí ekolog

Ekologové rozhodnutí komise uvítali, současně ale kritizují celý projekt. „Je zcela zbytečný, nesmírně ničivý, drahý a megalomanský. Vůbec se nehodí do naší krajiny. Projekt odmítáme s Labem i bez něj,“ říká mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.

Vodu musíme udržet v krajině, ne ji čerpat z Dunaje, zpochybnil přínos kanálu Dunaj-Odra-Labe expert

• Upravit
• Smazat

Česko by mohla protkat sít vodních magistrál, které by z něj udělaly evropskou křižovatku. Odpůrci považuji vodní koridor Dunaj-Odra-Labe za nesmyslný, ale jeho zastánci dostali do rukou pádný argument. Jeho stavba by se podle ministerstva dopravy vyplatila, ať už z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického nebo rekreačního. Celá investice by přišla stát na 582 miliard korun.

„Byl to pro nás příklad absurdního projektu sovětského typu, jako je obracení sibiřských řek k zavodnění centrální Asie. Nikdy jsme nevěřili, že by někdo mohl dát projekt kanálu na stůl,“ dodává.

Vybudování kanálu by podle Piňose zhoršilo problém sucha i záplav. „Řeky potřebují přirozený prostor, kam se rozlévají při povodních. Obrovské betonové těleso kanálu by rozlivová území zmenšilo. Zanikly by i poslední zbytky lužních lesů, přitom mají větší retenční kapacitu než jakékoli lidské dílo,“ vysvětluje ekolog.

Kanál by zásadně zasáhl do niv, vodních koryt a záplavových území tří našich klíčových řek. Změnil by vodní režim a znamenal pokles hladiny spodní vody.
Jan Piňos

Rizika jsou řešitelná

Předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp ovšem namítá, že zatímco v Evropě je vnitrozemská lodní doprava podporována jako ekologická, tak na celém toku Labe jsou to právě ekologické iniciativy, které brání jejímu rozvoji i přežití.

Celková investice ve výši 600 miliard korun je navíc otázkou několika generací: „Nechápu namyšlenost lidí, kteří dnes chtějí rozhodovat o tom, co budou další generace pokládat za prospěšné,“ doplňuje s tím, že bez labské větve z projektu zbývá jen torzo. Ekologická rizika prý existují, ale jsou podle Šípa řešitelná.

Jsem poslední, kdo by chtěl zdevastovat naše přírodní toky a vytvořit tu jakousi megalomanskou stavbu. Rizika se řeší, a ne že se použijí jako argument k zabití projektu.
Emanuel Šíp

Piňos připouští, že vodní doprava je ekologická při přepravě nákladu po řece. „Rozhodně není ekologická na střeše Evropy, kde musíme prokopávat krajinu a stavět desítky obrovských plavebních stupňů,“ upozorňuje s tím, že pro dopravu upřednostňuje železnici.

Trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe|foto: Ministerstvo dopravy