Důkazy

Právě absence důkazů, že Irák skutečně disponuje chemickými, biologickými či dokonce nukleárními zbraněmi je důvodem, proč svět tak podezíravě hledí na válečné přípravy Američanů. Ostatně i slib, že důkazy budou předloženy, se okamžitě stal předmětem pochybností. Například bývalý šéf protiteroristického odboru CIA včera předem zpochybnil hodnotu informací z šesti vojenských satelitů, sledujících nepřetržitě Irák. Snímky jsou podle něj k ničemu, protože pouze ukazují, že se některé věci hýbou, ale nevypovídají o jejich obsahu. Záhadou je prý také, proč zpravodajské informace nedostali zbrojní inspektoři. Jejich úspěch při hledání iráckých zbraní je totiž pro OSN směrodatný a pro Američany by bylo politicky a propagandisticky lepší, kdyby Saddáma usvědčili druzí.

Dosud Bush a jeho lidé naznačují, že vědí cosi, co jiní nevědí a proto chystají něco, co se jiným nezamlouvá. To by se mělo 5. února změnit. Ze všech stran by Bush měl slyšet výroky typu: "Tohle kdybychom viděli, ani na vteřinu bychom o nutnosti vtrhnout do Iráku nepochybovali." Jenomže co když budou slíbené důkazy neprůkazné? Postačí překvalifikovat důvody a nastartovat bombardéry třeba kvůli tomu, že kritikům režimu nechává Saddám vyřezávat jazyky? Zřetelný důvod by to byl, jenomže režimů, které krutě zacházejí s lidmi, je na této planetě hodně a obtížně by se vysvětlovalo, proč se má jeden diktátor bombardovat a s jinými se obchoduje. Nikoli kvůli Husajnovi, ale kvůli těm druhým se zřejmě v Iráku tak intenzivně hledá antrax.