Duel na ČT a záporné hodnoty

Asi nejvýstižněji debatu shrnul Alexander Mitrofanov v pondělním Právu, když napsal: Otázka je, jestli Tlustého záporný šarm přehlušil Grossovo záporné charisma. Jenže, a o tom bychom měli uvažovat: Co takováto diagnóza politických špiček, jejichž hodnoty se pohybují pouze na mínusové polovině hodnotové škály, činí se společností? Jak ji to proměňuje? Kam nás to posouvá?

V nejobecnější rovině lze říci, že skoro úplná absence programů v takovýchto soubojích je nahrazena strašením či obhroublým osočováním a má na společnost devastující dopad: Atomizuje ji, místo, aby ji spojovala. V krizových situacích - o kterých velká část politiků hovoří jak ve vztahu k Evropské unii, tak ve vztahu k budoucnosti země - se lidé chovají vždy sobecky: starají se jen o sebe a své nejbližší. Naopak zřetelná perspektiva a práce na jejím dosažení, lidi spojuje, stmeluje a dodává jim energii. Jejich životy dostávají smysl, který je překračuje. Takový stav je známkou odpovědnosti za další generace a výrazem úcty ke generacím předešlým, jejichž hodnoty předáváme. Zároveň je tím jediným a jasným důkazem, že politika v zemi funguje, že existuje dobrý kontakt mezi občany a jejím volenými zástupci. Proto se říká, že cílem demokracie je navázat spojení mezi občany a politiky.

Jestliže k tomuto spojení nedochází, jak naši politici předvádí, znamená to, že u nás ještě neexistuje demokracie. Obě naše největší strany: Sociální demokraté s preferencemi - podle nejnovějších průzkumů - kolem dvaceti procent a ODS s preferencemi kolem třiceti procent - se chovají jako velitelské štáby pevnosti v obležení, a tím odpuzují od sebe potenciální voliče: ukazují, že neumí navázat spojení s občany.

Dokazuje to i poslední Průzkum Práva: Předseda ČSSD a její potenciální lídr ve středních Čechách Stanislav Gross je vnímán lidmi mimo sociální demokracii jako osba vysoce nedůvěryhodná - tři čtvrtiny všech oslovených uvedly, že Grossova kandidatura nemůže ČSSD prospět. Proti tomu ovšem stojí semknutá strana v čele s předsedou. Všichni shodně tvrdí - a aby netvrdili, když tím předsedou je zase Gross - že názory lidí jsou formovány spekulacemi, manipulacemi a provokacemi. Jinými slovy občné Grosse nezajímají. A ani ho nenapadlo, že pokud jsou názory občanů ovlivněny spekulacemi, může si za to sám, když je nedokázal zřetelně vyvrátit. U politika platí vždy presumce viny.

Podobně ODS ústy prezidenta i stínového ministra zahraničí Zahradila je proti Ústavě Evropské unie a smířlivému gestu vůči antinacistickým sudetským Němcům, i když podle agentury STEM by chtělo Ústavu ratifikovat, či o ní ještě předtím diskutovat, 65 procent občanů. Ještě zřetelnější je výsledek ve vztahu k sudetským Němcům: Skoro sedmdesát procent dotázaných respondentů s tímto gestem sympatizuje, protože si přeje zlepšení vztahů s naším největším sousedem. Instantní politika provozovaná instantními plitiky se už o občany nezajímá: Na komunikaci s nimi si platí instantní reklamní agentury. Výsledek: Lidé se od politiky odvracejí stejně jako před šestnácti lety. Vzbuzuje to podezření, že i některým dnešním politikům tento stav vyhovuje.