Důchody, schodek, daně, chudoba. V jakém stavu předává vláda ekonomiku země? A co je třeba řešit?
Až 10 procent lidí ohroženo nouzí? „Jenže co je u nás standard, je v Německu chudoba,“ říká expertka
V Česku bylo ještě před pandemií v roce 2019 necelých deset procent obyvatel ohroženo příjmovou chudobou. „To znamená, že milion lidí si nemůže dovolit dostatečný životné standard. Mezi seniory je to každý čtvrtý. Ohrožení jsou samozřejmě samoživitelé. Deset procent, to není zas tak vysoké číslo v porovnání s Evropou. Jenže to, co je český středně příjmový standard, by se už v Německo mohlo považovat za chudou,“ tvrdí Michaela Kudrnáčová z výzkumné organizace PAQ Research.
A připomíná, že v průměru jsou na tom hůře ti, kteří nemají vlastní bydlení. Řada lidí se k němu dostala v privatizaci v 90. letech. „Díky tomu dnes mají některé skupiny bydlení, které si mohou v rodinách předávat, pomáhat dětem ručit s hypotékou a podobně,“ přibližuje.
Čtěte také
Expert organizace Člověk v tísni Daniel Hůle ovšem upozorňuje, že do evropského srovnání příjmové chudoby se nezapočítávají exekuce. „I člověk, který má exekuci, je tam evidován pod čistou mzdou. A v Česku je takových lidí 720 tisíc,“ připomíná.
S tím, že by na tom mohli být lidé v Česku hůře, než ukazuje evropské srovnání, nesouhlasí analytičky serveru Echo24.cz Lenka Zlámalová. Podle ní totiž není laťka chudoby nastavena „úplně nízko“:
„A my máme ze zemí Evropské unie materiálně deprimovaných lidí nejméně. Můžete říct, že v některé zemi se do žebříčku nezapočítává tohle, v jiné toto,“ reaguje na slova Kudrnáčové a Hůleho.
„Jenže v Česku jsou problémy s exekucemi na evropské úrovni jedny z nejvýraznějších. Takže žebříček příjmové chudoby je u nás poměrně zkreslený,“ reaguje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Prioritou je novela insolvenčního zákona
Jak se na příjmové chudobě v Česku podepsala pandemie, zatím není přesně vyčísleno. Hůle ale hodnotí pozitivně, že na začátku pandemie přijala vláda například moratorium na splácení úvěrů:
Čtěte také
„To bylo v dubnu 2020. A než se podařilo zavést různé subvence, tak to zabránilo nejhoršímu propadu u některých nejslabších skupin.“
Kde ale podle něj vláda selhala, je zavádění evropské směrnice o oddlužení:
„My jsme měli mít novelizovaný insolvenční zákon a změněná pravidla, za jakých se vstupuje do insolvence. U nás vláda narazila na silné vlivové skupiny včetně Hospodářské komory a byla poměrně slabá. Je to rest, který si musí vzít nová vláda za jednu ze svých priorit, protože Evropská unie nám termín odložila do července 2022.“
Michaela Kudrnáčová, PAQ Research
Daniel Hůle, Člověk v tísni
Lenka Zlámalová, analytička serveru Echo24.cz
Kamila Fialová, Sociologický ústav Akademie věd
A dále se nepovedlo ulevit zaměstnavatelům, pokud u nich pracuje někdo s exekucí. „Je to neuvěřitelná zátěž. A může to být jeden z důvodů, proč se toho člověka zbavit, pokud třeba poroste nezaměstnanost.“
Poslechněte si celou Ekonomickou inventuru Lucie Vopálenské.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.