Změny exekucí? Politici na nás chtějí získat levné politické body, kritizuje šéf Exekutorské komory. Musíme to řešit teď, oponuje odborník

10. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Exekuce (ilustrační foto)

Senát měl ve čtvrtek na programu jeden ze zásadních a dlouho očekávaných zákonů – novelu exekučního řádu. Cílem bylo především zastavit dlouholeté bezvýsledné exekuce a částečně omezit zabavování movitých věcí. Na stole bylo také zpětné započítávání lhůt pro zastavování nevymahatelných exekucí. To se nelíbí Exekutorské komoře, expert Radek Hábl ovšem tvrdí, že změny jsou potřeba. 

„Principiálně jsme s nastavením termínů pro zastavování nevymahatelných exekucí souhlasili – s tím, že by se to mělo vztahovat na nové exekuce, jsme byli ztotožnění. Poslanci se ale zalekli toho, že by první exekuce měly být zastavovány až v roce 2028, a to se jim samozřejmě nehodí, protože chtějí na exekutorech získat levné politické body,“ říká šéf komory exekutorů Jan Mlynarčík.

Čtěte také

Nově se totiž uvažuje o tom, že by se šestiletá lhůta pro zastavení exekuce jako nevymahatelné započítávala retroaktivně. 

„Pokud by se ale započítalo celých šest let, tak hned, jak nabude novela účinnosti, bude potřeba zastavit statisíce, možná milion exekucí najednou,“ dodává.

Senát prosadil, aby se nynější šestileté a delší exekuce mohly zastavovat už v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. 

Podle experta na dluhovou problematiku Radka Hábla z Institutu prevence a řešení předlužení nešlo o politickou hru a ve Speciálu Plusu oponuje zástupci exekutorů:

Čtěte také

„Dnes tady máme čtyři a půl milionu exekucí. Z toho více než dva a půl milionu je nedobytných a ten systém pouze zatěžují. Musíme to řešit teď, nemůžeme čekat na rok 2028.“

A to i s ohledem na nový nárůst exekucí v souvislosti s pandemií koronaviru, upozorňuje.

Koncentrace a teritorialita

Náměstek ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) pro legislativu Michal Franěk ve Speciálu označuje aktuální senátní návrh za přijatelný. Připomíná ale, že resort spravedlnosti navrhoval princip koncentrace pohledávek u jediného exekutora, který byl ve sněmovně vypuštěn.

Čtěte také

„Navrhovali jsme, aby se všechny exekuce na jednoho dlužníka scházely u jediného exekutora. To by ušetřilo náklady i čas.“

V případě diskutované teritoriality je otázkou, co by překreslení exekuční mapy udělalo s vymahatelností práva, tvrdí. „Proto už se ministerstvo spravedlnosti dlouhá léta staví k tomuto principu obezřetně.“

Na otázce teritoriality se přitom shodnou jak zástupci exekutorů, tak dlužníků. Senát ale nakonec otázku teritoriality nezanesl mezi návrhy, kterými se teď musí zabývat poslanci.

Podle Mlynarčíka by nastavením místní příslušnosti exekutorů došlo k odstranění konkurenčního prostředí mezi vymahateli. Háblovi se naopak jevilo jako stěžejní fakt, že exekutora by napříště nevybíral věřitel, ale určil by ho nezávislý soud. 

Hosty byli:
Michal Franěk, náměstek ministryně spravedlnosti pro legislativu
Jana Mlynarčík, prezident Exekutorské komory
Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky České bankovní asociace
Radek Hábl, expert na dluhovou problematiku z Institutu prevence a řešení předlužení

Tento plán podporuje Exekutorská komora, nevládní organizace a část opozice. Například podle iniciativy Rekonstrukce státu by mohla ukončit kšeftování s dluhy. Sněmovní většina ANO a ODS ale princip z návrhu vyřadila. ANO a ODS mají dohromady potřebných sto a jeden hlas pro zamítnutí celé novely, uzavírá Hábl.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové.

autoři: Martina Mašková , Zuzana Marková
Spustit audio

Související