Dramatické souboje v Senátu

15. prosinec 2004

V Senátu dnes začala první schůze, která se koná po volbách, v nichž byla obsazena třetina jeho míst. Šestadvacet nově zvolených senátorů dnes složilo slavnostní slib předepsaný ústavou, v němž se zavázali dodržovat věrnost České republice, její Ústavě i zákonům. Svůj mandát mají podle slibu "vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí".

Zasedání se jako host zúčastnil i Jan Nádvorník, který byl zvolen v Praze 11 za ODS, ale Nejvyšší správní soud volby v tomto obvodu zrušil pro porušení zákona. Senát tedy prozatím nemá požadovaných jednaosmdesát členů, ale o jednoho méně. V tajné volbě senátoři rozhodli o tom. že se novým předsedou stane - jak se očekávalo - občanský demokrat Přemysl Sobotka.

Větší vzrušení panovalo kolem volby místopředsedů. V prvním kole volby totiž ze čtyř navržených prošli jen tři: bývalý předseda klubu senátorů ODS Jiří Liška, někdejší šéf senátorů ČSSD Petr Smutný, a Sobotkův předchůdce Petr Pithart (KDU-ČSL). Naopak bývalý předseda Klubu otevřené demokracie Edvard Outrata zvolený za US-DEU získal jen 39 ze 79 odevzdaných hlasů a ke zvolení mu tak chyběl jediný hlas. Místopředseda Klubu otevřené demokracie Jan Hadrava z US-DEU se domnívá, že ODS zřejmě chtěla dát najevo svou sílu, když se stala nejpočetnější frakcí. "Myslím, že v Senátu začala výrazně stranická politika," dodal k tomu senátor Hadrava. Sobotka s takovým výkladem nesouhlasí. Outrata podle něho nebyl zvolen, protože Klub otevřené demokracie nepodepsal žádné meziklubové dohody o rozložení sil v Senátu.

Sám senátor Outrata je prvním jednacím dnem v novém volebním období zklamán. Domnívá se, že ho senátoři ODs nepodpořili, protože se chtěli pomstít za to, že jeho Klub otevřené demokracie postavil do soutěže o předsednické křeslo svého kandidáta proti Sobotkovi. Byl jím profesor Josef Jařab - podle Edvarda Outraty opravdová osobnost, vhodná do čela takové instituce jako je Senát. Josef Jařab ovšem neměl velkou šanci na zvolení -Sobotku podpořili zřejmě i senátoři za ČSSD a lidovce - a tak šlo vlastně jen o to, že volba neproběhla formou jednotné kandidátky.

Dosavadní průběh nové senátní schůze je zajímavý také tím, že se ukazuje, jak to asi bude napříště v této parlamentní komoře vypadat při hlasování o důležitých věcech. Rozložení sil se tady po posledních volbách dost podstatně změnilo. Klub Občanské demokratické strany má 36 senátorů a mohl by jich mít o jednoho víc, pokud Ústavní soud přece jenom uzná volbu Jana Nádvorníka za platnou anebo tento člen ODS vyhraje v opakovaných volbách. Lidovecký klub čítá 14 senátorů a je druhý nejsilnější. Hned za ním je ale už zmíněný Klub otevřené demokracie se třinácti senátory a chystá se hrát v Senátu větší roli než dosud. Jeho členové nehodlají podporovat vládní návrhy zákonů, pokud jim nebudou vyhovovat.

Výrazněji od středu doprava se chce také profilovat Klub SNK - sdružení nezávislých, který se po volbách přejmenoval (původě Klub Nezávislí) a jeho předsedou se stal Josef Zoser z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst. Klub chce přispět k tomu, aby SNK uspělo i ve volbách do Sněmovny v roce 2006. Nadále počítá s určitou spoluprací s Klubem otevřené demokracie, v zásadních věcech chce ale vystupovat samostatně.

Z toho je vidět, že vládní návrhy zákonů to teď budou mít v Senátu zřejmě těžší než dosud. I když ODS tady většinu nemá, a to i kdyby s ní hlasovali dva senátoři zvolení za KSČM, bude teď hlasování mnohem častěji hodně těsné a vláda bude muset hledat podporu svých návrhů v různých klubech. Můžeme být proto svědky dramatických soubojů o jednotlivé zákony podobně jako je tomu v Poslanecké sněmovně. Teď jde ale o to, aby ty souboje měly nějaký smysl - a k tomu by bylo potřeba, aby dostal Senát v našem parlamentním systému větší váhu a nebyl ve střetech s Poslaneckou sněmovnou odsouzen do role statisty.

autor: Zoja Franklová
Spustit audio