Dovozci v Praze
Dovozci ojetin a zástupci autoškol říkají, že nemají co ztratit. Otázkou ale je, co mohou svými protesty získat. Těch osm set automobilů zaparkovaných kolem ministerstva dopravy nepředstavuje sílu, před kterou by vláda musela kapitulovat. Slabosti demonstrantů odpovídá reakce politiků: mluvčí vlády stroze uvedl "nebudeme s vámi jednat" a přirovnal demonstranty ke komunistům v roce 1948.
Tím navázal na drsné výroky ministra dopravy, který dovozce veřejně označil za importéry kradených vozů a zástupce autoškol obvinil ze snahy řidičské průkazy rozdávat. Politici by jistě ubrali na rasanci svých prohlášení, kdyby demonstranty podpořili řidiči městské dopravy v celé republice. Ti se ovšem, jakkoli také mají výhrady proti práci ministerstva dopravy, zatím do solidárních akcí nehrnou. Šéf jejich odborového svazu včera řekl: "Přestože jsme na stejné lodi, naše zájmy jsou trochu jiné."
Úspěch protestu je pak závislý na podpoře veřejnosti. Ta sice může vnímat jako oprávněnou kritiku legislativního chaosu kolem přihlašování ojetých vozů anebo kritiku situace v autoškolách, ale lidem už se nemusí tolik líbit skandování hesla "ať žije bordel". Pro takové vyznání se bude obtížně hledat politická podpora. Zkomplikovat beztak komplikovanou dopravu v Praze je snadné, nicméně i riskantní: lidé, kteří neplánují pořízení levnějších automobilů, mohou v jejich dovozcích vidět místo obětí úřední zvůle naopak původce svých problémů. Potřebujeme vlastně na přeplněné silnice další vozy? A je v zájmu bezpečnosti, aby testy v autoškole byly lehčí? To jsou vážné otázky, které nelze odbýt transparentem "Stop bolševické aroganci".
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
