Dosáhla krize svého dna?

Lucemburský Eurostat ve své předběžné zprávě zveřejnil hospodářské výsledky, které předčily veškeré očekávání. Podle nich se v druhém kvartálu v Německu a ve Francii, v zemích které vytvářejí skoro polovinu hrubého domácího produktu eurozóny, právě tento nečekaně zvýšil o tři desetiny procenta v poměru k prvnímu čtvrtletí. "Recese v Německu skončila dříve než jsme předpokládali. Během července až září čekáme jednoprocentní vzestup", říká Andreas Rees z UniCreditBank. Pokud termín recese budeme chápat v jeho ekonomickém významu, který znamená pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích, pak asi opravdu končí. Pokud bude docházet ke kolísání mezi plusovými a minusovými hodnotami, nepůjde již o recesi, ale ani o výrazný obrat k lepšímu.

V závěru minulého týdne zveřejnil svá čísla i Český statistický úřad. Hrubý domácí produkt se sice meziročně propadl více než bylo na trhu očekáváno, ale mezikvartální výsledek, který je shodný s oběmi nejvýznamnějšími západoevropskými ekonomikami, překvapil. David Marek z Patria Finance to komentuje slovy: " Na cestě číhá ještě řada překážek, ale riziko rozpadu finančního systému a dezintegrace globální ekonomiky již nehrozí." Je celkem samozřejmé, že každé kladné číslo je vítáno, ale nejde v daném případě jen o nemístný optimismus? Pokud budeme porovnávat první a druhý kvartál každého roku v zemích severní polokoule, měl by druhý vždy vykazovat výrazně lepší výsledek. Po zimních měsících se rozbíhá stavební a zemědělská výroba, zvyšuje se cestovní ruch a tudíž roste maloobchodní spotřeba. Jsou proto kladné tři desetiny procenta dostatečně velké, aby nám signalizovala nějaké zlepšení? Obávám se, že tomu tak není. Vzhledem k již řečenému by výsledek měl vykázat podstatně vyšší nárůst.

Můžeme si klást otázku, co v některých zemích způsobilo a nadále způsobuje posun do černých čísel. Mohou to být dopady stimulačních opatření do největších světových ekonomik. Hlavním tahounem však zřejmě bude částečné obnovení důvěry v bankovní sektor, ač ten se o to povětšinou sám nezasloužil. V každém případě dochází ke zvýšení exportu a vyprázdněné sklady se opět začínají zaplňovat. Přírůstky jsou sice malé, ale jsou, což signalizuje, že po prudkém propadu začíná fáze stabilizace. Finanční domy se nadále chovají k podnikům macešsky a provozní úvěry navzdory úsilí všech centrálních bank nezlevňují, spíš naopak. Pro převážnou většinu firem to znamená, že stále musejí hledat úspory ve vlastních řadách a snižovat náklady, jak se dá. Pochopitelně jedny z největších výdajů jsou náklady na zaměstnance, a proto snižování jejich počtu je stále v kursu.

Všechny zprávy tedy ukazují na to, že k dosažení nejnižšího bodu krize již došlo a ekonomikám by se mělo začít dařit lépe. Na trvalé výraznější oživení si ale budeme muset ještě počkat, protože většina podniků se stále soustřeďuje na své přežití. Řada recesí zasažených firem si drží své stěžejní zaměstnance za částečnou mzdu doma, ale síly jim také docházejí. Mnohé firmy krize donutila optimalizovat procesy výroby i veškerých činností a tím nevratně přišla o práci řada jejich zaměstnanců. Ti dostanou šanci až při zvýšení výroby alespoň o tři procenta. S růstem nezaměstnanosti neporostou ani mzdy nebo jen velice pomalu. Proto ani spotřebitelské výdaje nebudou mít rostoucí trend. Šance na to, že oživení přijde dříve než další vlna propouštění je tak padesát na padesát, což konstatuje i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Lze proto předpokládat zvyšování míry nezaměstnanosti až k desíti procentům, což v absolutních číslech znamená více než půl milionu lidí bez práce.

Všechny indicie nám napovídají, že krize dna dosáhla. Další vývoj předvídají analytici mírně optimisticky, což znamená, že oživení nebude nijak prudké a Českou republiku zasáhne s mírným zpožděním oproti západní Evropě. Člen guvernérů Evropské centrální banky Juergen Stark to komentoval slovy: "Současná situace je v dané chvíli horší než jsme se obávali, ale zlepšuje se rychleji než jsme doufali." Nám nezbývá než doufat, že optimisté budou mít pravdu a k oživení dojde nejpozději v první polovině příštího roku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .