Dopad aztéckého imperialismu

Aztécký kalendář je vystavený v Antropologickém muzeu v Mexico City
Aztécký kalendář je vystavený v Antropologickém muzeu v Mexico City

Expanze Aztécké říše způsobila demografické změny v městském státu Xaltocán. Prokázala to genetická studie antropologů z Texaské univerzity.

V roce 1428 se spojily tři středoamerické městské státy (Tenochtitlán, Texcoco a Tlacopán) a vytvořily Aztéckou říši. Ta pak oblasti kolem Údolí Mexika vládla až do roku 1521, kdy ji porazili španělští konkvistadoři pod velením Hernána Cortése. Jedním z městských států, které Aztékové ovládli, byl Xaltocán. Co se stalo s jeho původními obyvateli z kmene Otomí, bylo po dlouhou dobu velkou neznámou. Historické dokumenty naznačují, že Otomíové odešli v roce 1395 a Aztékové město osídlili v roce 1435. Archeologické nálezy však naznačovaly, že původní populace mohla přežívat pod vládou Aztéků.

Antropologové z Texaské univerzity v Austinu proto analyzovali mitochondriální DNA 25 lidí, kteří byli v Xaltocánu pohřbeni v době před a po převzetí vlády Aztéky. Výskyt takzvaných haplotypů se neshoduje, což znamená, že demografická struktura populace se po vzniku Aztécké říše významně změnila a původní obyvatele Xaltocánu nahradili lidé pocházející odjinud. Aztécký imperialismus spojený s migrací a reorganizací společnosti tak přinejmenším v Xaltocánu prokazatelně zamíchal s genetikou.

Zdroj: University of Texas, American Journal of Physical Anthropology