Donald Trump stupňuje válku proti médiím

Nemine jediný den, kdy by americký prezident Donald Trump nepoutal pozornost médií. Pravidelně na ně útočí a nazývá je „nepřáteli lidu“. Naposledy se do nich pustil před víkendem za to, že používají takzvané nejmenované zdroje.

Americká agentura Bloomberg si všímá, že Trump to udělal hned poté, co Bílý dům sdělil pod podmínkou anonymity novinářům, že se snaží vyvrátit a zesměšnit článek listu New York Times o kontaktech Trumpovy vlády s ruskými představiteli.

A brzy nato, co se Trumpovi poradci pokusili zpochybnit zprávu CNN, že vedoucí prezidentova úřadu Reince Priebus nevhodně probíral článek New York Times s FBI, Trump opět kritizoval „nepoctivá média“. Připojil i nepodložené obvinění, že si „vymýšlejí své citované zdroje“.

Agentura Bloomberg ale připomíná, že i sám Trump na Twitteru a v projevech šíří informace, které připisuje nejmenovaným osobám. Například v srpnu 2012 tweetoval, že mu „jeden nesmírně spolehlivý zdroj“ řekl, že „rodný list prezidenta Baracka Obamy je podvrh“. I když si na média často stěžovali prezidenti z obou hlavních amerických politických stran, Trumpovy neustálé útoky jsou neobvyklé, upozorňuje agentura.

Novináři na černé listině

V pátek prezident označil „dezinformace“ za „svého nepřítele“ a vyjmenoval média, která je podle něj zveřejňují – New York Times a televizní stanice NBC, ABC, CBS a CNN. Neobvyklá je i Trumpova veřejná kritika FBI. V pátek například napsal na Twitteru, že „FBI je dlouhodobě totálně neschopná zabránit národně-bezpečnostním únikům informací z vlády“ a že nedokáže úniky zjistit ani ve vlastních řadách, cituje Bloomberg.

V rámci prezidentova tažení proti médiím pak Trumpovi lidé nevpustili zástupce několika sdělovacích prostředků do Bílého domu, píše agentura AP. Pátečního neformálního brífinku prezidentova mluvčího Seana Spicera se nesměli zúčastnit novináři z listů New York Times, Los Angeles Times, Politico, ze stanice CNN a serveru BuzzFeed. Agentura AP na brífink nešla také na protest proti Spicerovu zákazu. A o víkendu Trump na Twitteru oznámil, že se nezúčastní tradiční slavnostní večeře s novináři v Bílém domě, která se má konat koncem dubna.

Mluvčí Bílého domu Sean Spicer

AP také informuje o nejnovější analýze ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Jeho zpravodajští odborníci v ní zpochybnili hrozbu, jakou mají představovat občané sedmi muslimských zemí, jimž Trump dočasně zakázal vstup do Spojených států. Podle zprávy, kterou agentura AP získala, se pro to nenašlo dost důkazů a pouhé občanství je „nepravděpodobný indikátor teroristické hrozby“.

Protiimigrační dekret se míjí účinkem

Od vypuknutí občanské války v Sýrii v roce 2011 nespáchal ve Spojených státech teroristický útok žádný občan země uvedené v Trumpově exekutivním příkazu ani se nepodílel na činnosti související s terorismem, konstatuje podle AP zpráva ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Prezident přitom terorismus uvedl jako hlavní důvod svého zákazu. Platnost jeho exekutivního příkazu pozastavil federální soudce a Trump oznámil, že brzy vydá nový.

Mluvčí ministerstva pro vnitřní bezpečnost Gillian Christensenová pravost citované zprávy nezpochybnila, ale upozornila, že nejde o její konečnou podobu. Studie, která čerpala ze statistických údajů zpravodajských služeb, uvádí, že z 82 lidí, které inspirovala nějaká zahraniční teroristická skupina ke spáchání útoku ve Spojených státech, tvoří polovinu američtí občané.

Ostatní pocházeli z 26 jiných zemí, jako Pákistán, Somálsko, Bangladéš, Kuba, Etiopie, Irák nebo Uzbekistán. Z nich figurovaly v Trumpově zákazu jen Irák a Somálsko. Pokud jde o Írán, Súdán a Jemen, jejichž občanům prezident rovněž zakázal vstup do Ameriky, byla z každé z těchto zemí jedna osoba, ale ze Sýrie nikdo. O Libyjcích se zpráva nezmiňuje.

Analýza vznikla na objednávku Donalda Trumpa poté, co odvolací soud pozastavil platnost jeho exekutivního příkazu. Trumpovo nařízení vyvolalo hněv, protesty a chaos na letištích, kde byla zadržena řada cestujících. Trump ale na svém postoji k terorismu trvá. V pátek zopakoval, že islámské teroristy do země nepustí. A uvedl, že sedm zemí zmíněných v jeho prvním exekutivním příkazu zvolil proto, že vzbuzovaly bezpečnostní obavy i za Obamovy vlády, uzavírá agentura AP.

autor: gzb
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.