Donald Trump chce uvalit nová cla na dovoz kovů, Evropská unie reaguje odvetou

7. březen 2018
Donald Trump

Evropská unie začala chystat odvetné kroky proti zvýšeným clům, která americký prezident Donald Trump plánuje uvalit na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová dnes vzkázala, že Unie může aktivovat opatření k ochraně vlastního trhu a zdanit import amerického zboží. Může jít třeba o whisky, motocykly Harley-Davidson, textilní zboží a také ocel.

Francouzský hospodářský list Les Echos chápe nynější konflikt coby důkaz, že globální ekonomická krize ještě tak docela neskončila. Podle deníku se vracejí trendy, které jsme měli za dávno překonané. Američané propadají protekcionismu, a Evropané jsou pro to, aby se uzavřely všechny dveře na jejich kontinent. „Nelze se ubránit pocitu déjà vu. Tohle všechno tady už bylo ve 30. letech. A následovalo další, daleko větší neštěstí,“ píše komentátor Jean-Marc Vittori.

Údiv a rychlý sled událostí

Tehdejší spád událostí byl podle něj udivující. Finanční trhy se zhroutily v roce 1929. Spojené státy zahájily válku proti tarifům v roce 1930, Británie o rok později, což prudce devalvovalo libru. V Německu se domácí politická scéna otřásla v roce 1932, když se nacisté stali nejsilnější stranou v zemi. A v lednu 1933 už byl u moci Hitler. „Dnes, podobně jako tehdy, v důsledku ekonomického zhroucení sílí populismus a protekcionismus, ovšem mnohem pomaleji než před pětaosmdesáti lety,“ uvádí Les Echos.

Pád banky Lehman Brothers v roce 2008 měl také politické následky, ale vše se odehrává na jiné časové ose. Vládní strany z dob, kdy krize vypukla, v následujících volbách padly do jedné. Zprvu se dařilo opozicím – v USA uspěli demokraté, ve Francii socialisté a v Británii konzervativci.

Populisté a uzavření hranic

Ve druhé vlně ale přišel nástup populistů, kteří jdou proti etablovaným elitám a požadují uzavření hranic. V roce 2016 uspěl brexit, následně Donald Trump, v Německu a Francii loni bodovaly pravicově populistická AfD a Marine Le Penová. „Letos máme populisty v čele Itálie, nemluvě o Rakousku, Maďarsku a Polsku,“ vypočítává francouzský list.

Marine Le Pen

K měnové válce ale v průběhu dosavadních potíží nedošlo. Federální rezervní systém (Fed) uvolnil v roce 2010 stovky miliard dolarů na nákup finančních aktiv. Takticky oslabil dolar, takže zařídil v USA oživení v době, kdy Evropa vězela až po krk v krizi. Podobnou politiku kvantitativního uvolňování pak naordinovala i Evropská centrální banka (ECB).

Ani obchodní válka se tehdy nekonala. Nyní ale reálně hrozí – ovšem předlouhých deset let po pádu Lehman Brothers. Důvod, proč jsou škodlivé účinky finanční krize menší než ve třicátých letech, je podle francouzských novin prostý: aktéři druhé krize se poučili z té první. Politici hlasitě řekli, že pro kapitál a zboží nechají hranice otevřené.

V čem tedy spočívá hlavní rozdíl mezi oběma krizemi? „Pacient nyní infarkt přežil, ale mnoho tepen zůstalo ucpáno,“ všímá si hospodářský deník. Ve 30. letech naopak padly do chudoby miliony lidí, touto brutální cestou ale zmizely obrovské dluhy. Finanční systém byl vyčištěn.

Situace se otočila

Nyní naopak zadlužení opět roste. „Banky, podniky i některé krachující státy přežívají jen díky extrémně nízkým úrokovým sazbám. Trumpův protekcionismus ukazuje, že krize ještě zdaleka neskončila, jen jsme si ji rozložili v čase. Hotovi s ní ale nejsme,“ konstatuje Les Echos.

Dánský list Berlingske v komentáři tvrdí, že volný obchod se stal v pojetí prezidenta Trumpa obětním beránkem. Na jeho údajně neuvážené tahy přitom mohou nejvíc doplatit právě voliči šéfa Bílého domu. „Právě oni utráceli nejvíce ze všech Američanů za levné dovozové zboží,“ píše deník. Mnozí Trumpovi voliči se podle těchto novin stali obětmi globalizace a přišli o zaměstnání. Mimo jiné k tomu ale došlo i proto, že se v USA nikdo nestaral o hledání nových cest pro ty, kdo byli ve svém oboru náhle nadbyteční.

„Na rozdíl od Dánska Spojené státy nedokázaly prostřednictvím daňového a sociálního systému přerozdělit zisky z globalizace tak, aby z nich aspoň trochu profitovali i ti neúspěšní. Amerika se takovému řešení brání z politických a ideologických důvodů. Všechny ekonomické neduhy teď nesprávně hází na hlavu volného obchodu,“ kritizuje Berlingske.

Spustit audio
  • Zahraniční
  • Evropská unie
  • clo
  • Donald Trump