Dohoda o zahájení přímého dialogu mezi Hamasem a Fatahem

Návrh dohody, kterou v neděli podepsali v jemenském hlavním městě San'á zástupci znepřátelených palestinských hnutí Fatah a Hamas, naprosto nebyla průlomová, jak uvedly některé agentury. Především nešlo o usmíření, ale pouze o zahájení přímého dialogu mezi těmito tradičními soky, kteří spolu od loňského puče Hamasu v pásmu Gazy nekomunikují. Jednání, která ani nevedli nejvyšší představitelé, vyústila v Jemenu v dohodu, že obě strany spolu 5. dubna zahájí přímé rozhovory. Nejvyšší vůdci Hamasu i Fatahu však okamžitě popřeli, že by se podpis vztahoval i na další body jemenského návrhu, který předpokládá palestinské parlamentní a prezidentské volby, reformu bezpečnostních složek, ale zejména vytvoření vlády národní jednoty.

Podepsaná dohoda vyvolala překvapení, přestože mnoho neslibuje - předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás totiž v minulosti opakovaně zdůraznil, že přímá jednání s Hamasem nezahájí, dokud hnutí neodevzdá vládu nad pásmem Gazy a všechny tamější vládní instituce Fatahu. Hamas zase trvale vznáší požadavek, aby rezignovala vláda Saláma Fajjáda na Západním břehu, což zase odmítá Fatah. Ještě větší zmatek vnesl do celé situace Abbás, který hned po zveřejnění zprávy o plánovaném zahájení dialogu prohlásil, že podpis neznamená, že Fatah chce s Hamasem skutečně dialog obnovit, a dohodu zpochybnil i Hamas.

Nerealisticky působí především návrh na vytvoření společného kabinetu. Hamas a Fatah vládu národní jednoty sestavily už vloni poté, co Hamas po vítězství v lednových parlamentních volbách nedokázal vládnout sám. Jeho odmítání uznat právo Izraele na existenci a uzavřené palestinsko-izraelské dohody a zříci se ozbrojeného boje přivedlo Palestince do mezinárodní izolace a způsobilo zastavení přísunu finančních prostředků. Hamas loni v březnu se vznikem společné vlády s Fatahem souhlasil jen proto, že si od něj sliboval ukončení bojkotu - jenže ten nepřišel, protože Hamas ze svého nekompromisního postoje neslevil. Jednou z příčin jeho červnového puče byla právě frustrace z nezměněné reality. Fatahu přišel převrat celkem vhod - vytvořil vlastní vládu na Západním břehu Jordánu, která je považována za umírněnou, a mezinárodní finanční prostředky od té doby plynou samosprávě bez omezení. Kdyby dnes vláda národní jednoty vznikla znovu, situace z první poloviny loňského roku by se opakovala, protože Hamas nadále nehodlá uznat Izrael a přestat proti němu bojovat. Izrael navíc mnohokrát zdůraznil, že v případě vzniku společné vlády Fatahu s Hamasem okamžitě ukončí mírová jednání. Konec rozhovorů o vzniku palestinského státu, ztráta americké podpory a zastavení štědrého toku peněz z celého světa je to poslední, co Abbás potřebuje.

V současnosti by se mu příliš nehodily ani volby do parlamentu a čela palestinské samosprávy - nedávná izraelská protiteroristická operace v pásmu Gazy zvýšila popularitu Hamasu a absence výsledků mírových jednání s Izraelem přinesla pokles obliby Abbásovi. Podle nejnovějšího palestinského průzkumu by dnes ve volbách předsedy samosprávy Abbáse o jedno procento předstihl bývalý hamasovský premiér Ismaíl Haníja a navíc se palestinská společnost všeobecně výrazně zradikalizovala. 84% Palestinců schvaluje nedávný teroristický útok na jeruzalémskou ješivu, při kterém atentátník zabil osm izraelských studentů, 64% podporuje ostřelování Izraele z pásma Gazy a 75% by ukončilo jednání s Izraelem, protože nikam nevedou. Palestinský sociolog Chálil Šikakí, který průzkum provedl, byl výsledky šokován a prohlásil, že tak vysokou podporu násilí za posledních 15 let nepamatuje.

Proč tedy vlastně zástupci obou hnutí dokument v Jemenu podepsali? Nejpravděpodobnější vysvětlení poskytl hlavní palestinský vyjednavač s Izraelem Ahmad Kurája, podle kterého se zástupce Fatahu v Jemenu unáhlil a dohodu podepsal následkem nedorozumění. Vyjednavač údajně před podpisem telefonoval Mahmúdu Abbásovi s žádostí o instrukce, ale Abbás s ním nemohl mluvit, protože se věnoval americkému viceprezidentovi Dickovi Cheneymu.

Izrael dohoda nevzrušila. Jeho vládní představitelé považují za krajně nepravděpodobné, že by se Hamas dobrovolně vzdal kontroly nad pásmem Gazy a Fatah by na Západním břehu nechal znovu působit pracně zrušené organizace Hamasu nebo by souhlasil se vznikem vlády, v jejímž čele by stál opět Ismaíl Haníja. Prapodivný podpis jemenského návrhu může souviset i s nadcházejícím summitem Arabské ligy v Damašku, který má začít tuto sobotu a kde chtějí všichni účastníci přednést něco zajímavého. Skutečné usmíření mezi Hamasem a Fatahem však zřejmě hned tak nepřijde.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .