Dodrží Řekové své sliby?

Odezva ministrů financí zemí eurozóny a šéfů Mezinárodního měnového fondu i Evropské centrální banky byla kladná. Je tedy téměř jisté, že státy platící eurem prodloužení pomoci schválí.

Řecký tisk se zabývá otázkou, co přesně se za seznamem reforem skrývá a co předložený dokument pro zemi znamená.

Většina deníků dochází k závěru, že vláda Alexise Tsiprase ustoupila tlaku mezinárodního společenství a přijala požadavky dárcovských zemí.

Čtěte také

„Seznam, který předložil ministr financí Varufakis, skrývá všechno to, co dárci požadovali,“ je přesvědčen list Kathimerini. Tedy například zvýšení nižší sazby DPH, reformu důchodů a privatizaci.

Také deník Ethnos pod titulkem „Co skrývá Varufakisův seznam“ píše: „Reforma penzí, zvýšení DPH, nová pravidla vyplácení státních úředníků a krácení jejich platů – to jsou jen některá z nastávajících opatření, která Atény odsouhlasily.“

A z Řecka dejme – do třetice – slovo deníku Eleftheros Typos, podle kterého lze do budoucna očekávat „záplavu daní“. Budou zrušeny předčasné důchody a zvýšena daň z přidané hodnoty.

Nový řecký premiér Alexis Tsipras je v obtížné situaci. Bude teď muset nějak vysvětlit řeckým voličům, že alespoň v této chvíli musí ustoupit od svých předvolebních slibů|foto: ČTK/AP, Thanassis Stavrakis,ČTK

Jediné, co kabinet prosadil, jsou potravinové kupony pro nemajetné rodiny. A uvnitř levicového křídla strany Syriza to vře – všichni mají zlost na vládu, která nedodržela své volební sliby, konstatuje deník.

Dění v Řecku pochopitelně zůstává tématem pro komentátory dalších evropských médií.

Například nizozemský De Telegraaf je přesvědčen, že na Řecko musí být i nadále vyvíjen tlak: „Bylo nad slunce jasné, že při jednání o prodloužení finanční pomoci bylo určující politické rozhodnutí udržet Řecko v eurozóně.“

„Co se obsahu týká, zůstává šestistránkový dokument s vágními plány poněkud nedostatečný,“ hodnotí nizozemský deník.

Čtěte také

Představitelé Evropské centrální banky, Mezinárodního měnového fondu i eurozóny už také vyjádřili silné pochybnosti nad proveditelností dlouhého seznamu řeckých slibů. V dokumentu navíc podle nich chybějí některá zásadní opatření.

„Nejdřív je proto potřeba se na vlastní oči přesvědčit o tom, že Atény opravdu dělají, co slíbily. Proto je nutné na Řecko nadále vyvíjet tlak. Pokud to Evropa nebude dělat, vrátí se v létě řecký chaos a hrozba odchodu země z eurozóny jako bumerang,“ uzavírá De Telegraaf.

Zprava řecký premiér Alexis Tsipras a ministr financí Janis Varoufakis|foto: ČTK/AP, Petros Giannakouris,ČTK

Polská Rzeczpospolita popisuje dilema, ve kterém se nachází současná aténská vláda:

„Dohoda s představiteli eurozóny předpokládá, že záchranný program bude prodloužen o čtyři měsíce a že Atény provedou další reformy. Řecko tedy výměnou za další finanční injekci uznává všechny své dosavadní závazky.“

Jenže právě to bude všem voličům, kteří dali svůj hlas straně Syriza na základě jejích předvolebních slibů, nutně připadat jako zrada.

„Až dosud nejsou v řadách řeckého obyvatelstva patrné žádné stopy nespokojenosti s jednáním nové vlády. Ale nikdo neví, jak dlouho tento stav vydrží. Řekové totiž nadále spojují veškeré své naděje se Syrizou,“ píše Rzeczpospolita.

Čtěte také

V souvislosti s návrhem reforem, které Řekové představili zástupcům Evropské unie, belgický deník De Morgen poznamenává: „Řeč je o dani pro bohaté, přísném stíhání daňových úniků i pašování benzinu či cigaret. Tím by měl řecký rozpočet získat 7 miliard eur.“

„To by mohlo vytvořit určitý manévrovací prostor. A ten by mohl posloužit nejen k financování sociálních opatření, ale také ukázat, že tato řecká vláda je – na rozdíl od svých předchůdců – schopna prosadit strukturální změny,“ myslí si belgický list De Morgen.

Švýcarský Tages-Anzeiger má v souvislosti s Řeckem jen slova ostré kritiky pro zastánce přísné úsporné politiky:

„Sdělovací prostředky a ekonomové mimo Německo začínají být pomalu zajedno v tom, že pravidla, která byla pro Řecko nastavena, jsou zničující. Šest let úsporné politiky nejen že dovedlo Řecko k masové chudobě – celý kontinent také ztratil jakoukoliv perspektivu.“

„Krize se šíří jakou doutnající požár od jednoho státu k druhému. Záchranu bank platí obyčejní lidé, kteří jsou odkázáni na pomoc státu. Ve volbách čím dál víc sílí pozice extremistů.

A euro, které bylo myšleno jako cement Evropy, se stává jejím dynamitem. Při této bilanci se vnucuje otázka, kdo je mimo realitu. Podle Němců jsou to Řekové. Ale zbytek světa začíná mít na věc jiný pohled.“ Tolik švýcarský Tages-Anzeiger.

Zpracováno ze zahraničního tisku.