Dobrý rozpočet, špatný marketing

Havlíkovo hodnocení se dá ideálně použít na výsledky státního rozpočtu pro rok 2008.

Poslechněme si nejdříve, jak předběžná čísla o státním rozpočtu za minulý rok komentovali šéfové ODS, kteří k tomu tématu svolali speciální tiskovou konferenci.

Co tedy říkali: "Grémium ODS s upokojením konstatovalo, že schodek státního rozpočtu činil v roce 2008 pouhých 19,4 miliardy. To je nejnižší schodek za posledních 11 let a jasný důkaz správného fungování reformy veřejných financí. Jde o zcela konkrétní odpověď na deficitní hospodaření vlád pod vedením ČSSD, které vedly ČR do dluhové pasti." Tolik grémium ODS.

Nic proti politickým prohlášením, politici by však neměli zamlžovat skutečný stav věcí. Citovaný text se skládá z polopravd a čtvrtpravd, abychom použili termíny filozofa Josefa Mourala. Ve svém důsledku pak shazuje práci vlády i vládních úředníků do té míry, že by bylo lepší, kdyby se občanští demokraté k rozpočtu vůbec nevyjadřovali. Škodí tím sami sobě.

Nejnápadnější polopravdou je tvrzení, že loňský schodek byl nejnižší za posledních jedenáct let. Pravdy je na tom tolik, že podle národní metodiky pro účtování příjmů a výdajů měl rozpočet tak nízký schodek naposled\ opravdu v roce 1997.

Ovšem něco se tím zamlčuje. Existuje také evropská metodika ESA95, která využívá pravidel podvojného účetnictví a která do příjmů a výdajů započítává také ostatní veřejné fondy: nejen státní rozpočet, ale také zdravotní pojišťovny, komunální rozpočty a státní investiční fondy. Podle této metodiky se Česko zadlužilo částkou 46,3 miliardy korun, což znamená 1,2 procenta HDP. To už není rekordní výsledek, protože rozpočet roku 2007 dosáhl podle evropské metodiky schodku necelých 35 miliardy, řečeno jinou terminologií, jedno procento hrubého domácího produktu.

V této souvislosti není zcela poctivé tvrdit, že sociální demokraté vedli Českou republiku do dluhové pasti. Není pochyb o tom, že levicoví politici rádi utrácejí. Není pochyb o tom, že mohli dát veřejné finance do lepšího stavu během vrcholící konjunktury v letech 2005 a 2006. Jenže právě ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka připravil rozpočet na rok 2007.

Tím ovšem výtky představitelům největší vládní strany nekončí. Ani schodek podle národní metodiky by totiž nebyl nejnižší, pokud by se v loňském roce nezměnila rozpočtová pravidla. Ministr Miroslav Kalousek se rozhodl zrušit rezervní fondy ministerstev, na kterých bylo uloženo skoro 97 miliard. Využil také možnost, že se tyto peníze podle národní metodiky počítají do příjmů rozpočtu, neobjeví se však ve výdajích, protože tam už byly v minulých letech. Příjmy rozpočtu se tak vylepšily o 53 miliard. Pokud by se tedy nezměnila pravidla, byl by loňský deficit také podle národní metodiky stejně velký, nebo o málo vyšší, než schodek roku 2007.

Jde skutečně o mimořádně nešťastný marketing. Ve skutečnosti spíše zakrývá to kvalitní, co ministři a jejich úředníci při správě veřejných financí dokázali.

Samotné zrušení rezervních fondů je užitečná věc. Odstraňuje se tím absurdní situace, kdy se na účtech ministerstev hromadí desítky miliard a zároveň se zvyšuje státní dluh, který je nutno financovat vydáváním dluhopisů. A tyto dluhopisy bude později třeba splácet i s příslušnými úroky. Když se peníze z rezervních fondů převedou do rozpočtových příjmů, fakticky se spoří výdaje do příštích let.

Z předběžných výsledků se také zdá, že ministři plánovali své výdaje víc realisticky a jejich přebytky byly o mnoho menší, než v minulých letech- Výsledky státních financí za minulý rok mají i další přednost. Zaváděla se složitá reforma veřejných financí, která ostatně neproběhla ke všeobecné spokojenosti. Ovšem výsledky rozpočtu viditelně nezhoršila. Dopadl lépe, než se čekalo, přestože ekonomika rostla namísto očekávaných pěti procent o procento pomaleji.

Bilanci se podařilo udržet, i když Česká republika nedokáže čerpat peníze z Bruselu, což přineslo očekávaným příjmům rozpočtu výpadek, který se blíží dvaceti miliardám.

Nehledě k tomu, že rozpočtové operace zajistily pro nadcházející krizový rok částku 43 miliard, která přinejmenším podle domácí metodiky schodek rozpočtu nezhorší. A v každém případě budou bolné peníze potřeba k překonání důsledků ekonomické krize.

Práci ministra Miroslava Kalouska je tedy možné ocenit, ovšem slovy Petra Havlíka: snažil se, měl výsledky, ale mistrem světa v žádném případě není.

Zlozvyk nadsazených superlativů se ve věci rozpočtu neprojevil poprvé, stačí připomenout například ministerské výklady, jak vládní reformy pomáhají občanům. Pokud se premiér a ministři tohoto zlozvyku nezbaví, vystavují se nebezpečí, že jim co nevidět nebude už vůbec nikdo věřit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .