Dobře utajení pratuři
Pratuři v Holandsku vyhynuli mnohem později, než se zatím vědci domnívali.
Pratur (Bos primigenius) je předkem domácích krav. Byl mnohem větší než dnešní hovězí dobytek - býci byli v kohoutku vysocí až 180 centimetrů a krávy 150 centimetrů. Poslední pratur zahynul v roce 1627 v polské rezervaci Jaktorova, ale z jiných částí Evropy zmizel už mnohem dříve. Až dosud se odborníci domnívali, že v Holandsku pratuři vyhynuli někdy ve 4. století našeho letopočtu. Důvodem jejich ubývání nebyl jen lov, ale také nahrazování pralesů, ve kterých pratuři žili, zemědělskou půdou.
Za dosud nejstarší pozůstatky pratura v Holandsku se pokládala kostra nalezená ve Frísku, která je datovaná do období mezi rokem 257 a 421. Nový objev výběžku čelní kosti, který tvoří kostěný podklad rohu, ovšem ukazuje, že zde pratuři museli žít mnohem déle. Radiokarbonové datování, které provedli odborníci z Univerzity v Groningenu, dokazuje, že roh pochází z roku 555 až 650. O tom, že patří praturovi, není pochyb - výběžek měří 59 centimetrů, což znamená, že pokrytý rohovinou byl dlouhý nejméně 70 centimetrů. Rohy domácích krav, které tehdy chovali holandští zemědělci, byly mnohem kratší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
