Dobře utajení pratuři
Pratuři v Holandsku vyhynuli mnohem později, než se zatím vědci domnívali.
Pratur (Bos primigenius) je předkem domácích krav. Byl mnohem větší než dnešní hovězí dobytek - býci byli v kohoutku vysocí až 180 centimetrů a krávy 150 centimetrů. Poslední pratur zahynul v roce 1627 v polské rezervaci Jaktorova, ale z jiných částí Evropy zmizel už mnohem dříve. Až dosud se odborníci domnívali, že v Holandsku pratuři vyhynuli někdy ve 4. století našeho letopočtu. Důvodem jejich ubývání nebyl jen lov, ale také nahrazování pralesů, ve kterých pratuři žili, zemědělskou půdou.
Za dosud nejstarší pozůstatky pratura v Holandsku se pokládala kostra nalezená ve Frísku, která je datovaná do období mezi rokem 257 a 421. Nový objev výběžku čelní kosti, který tvoří kostěný podklad rohu, ovšem ukazuje, že zde pratuři museli žít mnohem déle. Radiokarbonové datování, které provedli odborníci z Univerzity v Groningenu, dokazuje, že roh pochází z roku 555 až 650. O tom, že patří praturovi, není pochyb - výběžek měří 59 centimetrů, což znamená, že pokrytý rohovinou byl dlouhý nejméně 70 centimetrů. Rohy domácích krav, které tehdy chovali holandští zemědělci, byly mnohem kratší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
