Dobré hřiště by mělo mít prvky pro děti i rodiče. Tím se omezí to sezení na lavičce s mobilem v ruce, míní architektka
„Netvořím dětská, ale rodinná hřiště. Já ten prostor vnímám jako veřejný, a je také pro všechny rodiče i prarodiče,“ popisuje architektka Tereza Kučerová, která je navrhuje už přes deset let. „Už to totiž ve městech nefunguje jako dřív, kdy byly děti vystrčeny před dům, ať si hrají. Teď má takový životní styl už málokdo. Proto na hřištích tráví rodiče spousty času – dokonce daleko víc než v jiném veřejném prostoru,“ doplňuje architektka.
Když dostane nový projekt, je jejím cílem vymyslet prostor, kde se zohlední potřeby všech. Nejraději vymýšlí vodní prvky, které nejen zabaví celé rodiny, ale osvěží prostor v přehřátých městech.
„To, že říkám tomu prostoru hřiště pro všechny, tím myslím to, že rodiče si občas také chtějí popovídat, přečíst knížku, dát si kafe u stolku, a to nejlíp někde ve stínu. Také by vždy měli mít možnost zajít na toaletu, umýt dítěti ovoce, nebo si jen natočit čistou vodu,“ vyjmenovává s tím, že právě tyto prvky na většině veřejných hřišť prostě chybí.
„A samozřejmě mám i takový ideální cíl, kterým je vytvoření herního prvku, který bude vyzývat ke spolupráci děti a jejich rodiče. Tím se omezí to, aby rodiče jen seděli na lavičce s telefonem v ruce. Protože na hřišti není nic, co by je bavilo,“ prozrazuje architektka.
Soukromé vs. obecní
Tereza Kučerová dnes dostává zakázky jak pro soukromá, tak obecní a městská hřiště. Při vymýšlení těch „státních“ má ale brzdu i sama v sobě.
„U práce pro obce je to tak, že už do návrhu sama vkládám jakousi kreativní autocenzuru. Protože tuším, že ve výsledku bude náročné prosadit i ty základní prvky – například toalety s tekoucí vodou, kvalitní povrch i mobiliář, anebo třeba i dražší katalogové prvky,“ přiznává.
„Samozřejmě, že jinak uvažuji o hřišti, které je v kontrolovaně přístupném areálu – zpoplatněném, nebo alespoň se svým správcem. Jinak musím přemýšlet o prostoru, které je naopak veřejně přístupný, kde je potřeba zohlednit i negativní vlivy destrukce vlivem vandalismu. A také přemýšlet, jak asi bude vypadat za x let používání.“
Poslechněte si celé Hovory Tatiany Čabákové v audiozáznamu.
Související
-
Londýn na základě tlaku médií a veřejnosti zakázal stavět dětská hřiště jen pro bohaté
Správní instituce britského hlavního města Greater London Authority v čele se starostou Sadiqem Khanem zakázala budoucím developerským projektům oddělovat...
-
Spor o dětská hřiště v Aši: Zrušit, nebo zachovat?
Obyvatelé Aše se rozdělili v otázce zachování hřišť v lokalitách Dlouhá a Karlova ulice. Zatímco obyvatelé Dlouhé žádají opravu, lidé z Karlovy usilují o zrušení.
-
Apiterapie: Využití včelích produktů pro zdraví, propadl ji i uznávaný architekt golfových hřišť
Libor Jirásek je uznávaný architekt golfových hřišť. Jím navržené greeny najdete po celé republice. V posledních letech ho ale spíš uhranula apiterapie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
