Dlouhé společenství člověka a lepry

Vědci hledali DNA bakterií ve starověkých a středověkých kostrách z různých míst světa. Lepra na kostech zanechává typické deformace - například prsty zkřivené do podoby drápů - takže není příliš obtížné určit, který člověk zahynul právě na tuto nemoc. Bakterie lepry pochází z východní Afriky, ale v průběhu času se mutacemi rozdělila do čtyř různých kmenů - evropského, východoafrického, západoafrického a indického. Bakterie je však mimořádně stabilní a mutuje velmi pomalu. Jednotlivé kmeny se od sebe odlišují jen stovky variant genomu. U viru HIV nebo viru chřipky je to o celý řád více.

Výsledky studie ukazují, že současná distribuce kmenů lepry odpovídá historii lidského stěhování. Například na Madagaskaru, kam většina lidí přišla z Indie, se vykytuje indický kmen lepry. V Brazílii zase převládá západoafrický kmen, který je památkou na doby, kdy sem ze západní Afriky připlouvaly lodě s otroky. Současně se v Jižní Americe vyskytuje také evropský kmen, který sem přinesli španělští dobyvatelé. Pozoruhodné je, že leprózní bakterie evropského původu se nacházejí také v Číně, kde by člověk předpokládal spíše výskyt indického kmene. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že evropský kmen přivezli obchodníci, kteří se do Číny vraceli po hedvábné stezce.