Dlouhá historie ledních medvědů

Lední medvědi (Ursus maritimus) jsou považování za jakousi evoluční mládež, která se překvapivě rychle přizpůsobila arktickým podmínkám. Donedávna se předpokládalo, že lední medvědi se od medvědů hnědých, se kterými se stále mohou křížit, oddělili před méně než 100 000 lety. V roce 2004 však byla na Špicberkách objevena čelist ledního medvěda stará 110 000 až 130 000 let. Zkoumání její mitochondriální DNA, která se přenáší jen v mateřské linii, naznačilo, že druh vznikl už před 150 000 lety. Ani to však není konečné číslo.

Tým vědců z Německa, Švédska, Španělska a Spojených států osekvenoval a porovnal jadernou DNA ledních a hnědých medvědů. Jejich úsilí přineslo nečekaný výsledek: získaná data ukazují, že lední medvědi se od svých hnědých předků oddělili ne před 150 000, ale už před 600 000 let. Na to, aby se přizpůsobili drsným podmínkám Arktidy, tedy měli mnohem víc času a jejich adaptace jako bílá srst, černá kůže a osrstěné tlapy už nejsou tak překvapivé.

A jak si vysvětlit dramatický rozdíl mezi výsledky zkoumání jaderné a mitochondriální DNA? Podle vědců ho mají na svědomí příležitostná milostná dobrodružství mezi ledními a hnědými medvědy, ke kterým v kanadské Arktidě dochází i v současné době. Mitochondriální DNA dnešních ledních medvědů je patrně dědictvím po samici hnědého medvěda, která žila v pozdním pleistocénu. Skutečnou historii ledních medvědů tak odhalilo až zkoumání jejich jaderného genomu, kterého se křížení tolik nedotklo.

Zdroj: Science, Science Daily