Divocí lososi mizí dál - kvůli farmám

23. září 2010

Lososí farmy (akvakultury v příbřežních mořských vodách) začaly vznikat v sedmdesátých letech minulého století. Jedním z důvodů pro jejich zakládání byla ochrana divoce žijících populací. Skutečnému dopadu farem na divoké populace lososů, ale začínáme dobře rozumět až v posledních letech.

Lososi žijí většinu života v mořském prostředí, svým rozmnožováním jsou ale velmi striktně vázáni na sladké vody. Rodiče po vytření v řekách většinou umírají, mladé rybky pak čeká složitá cesta zpět do oceánu. Nástrah na ně čeká mnoho, od znečištěných vod přes jezy, turbíny vodních elektráren až po rybolov. Největší hrozbou jsou však zřejmě lososí farmy.

Dobrý obchod, který by současně chránil divoké populace

Farmy v současnosti produkují více než deset miliónů tun lososů za rok. Původním záměrem bylo ochránit divoké populace před nadměrným lovem a samozřejmě zvýšit zisky z prodeje lososů. Druhé se daří, první ale bohužel ne. Paradoxně právě lososí farmy představují pro lososy v současnosti jednu z největších hrozeb.

Nová studie Jennifer Fordové a a Ransoma Myerse uveřejněná v časopise PloS Biology poskytuje první důkazy o dramatickém úbytku lososů z oblastí, kde jsou hojné i lososí farmy.

Problémy nepůsobí jen nemoci

Předchozí studie poukazovaly na problémy s častými úniky lososů z farem a jejich následným křížení s divokými zvířaty. Taková situace není ani zdaleka neškodná, jak se na první pohled možná zdá. Křížení ryb z volné přírody s jedinci z chovu totiž může vést k narušení genetické struktury původních populací.

Dalším známým problémem jsou paraziti a nemoci, které se často z ryb v chovech přenáší i na volně žijící jedince. Na lososích farmách se přitom jak nemoci, tak paraziti vyskytují velmi často, protože ryby tam žijí ve zcela nepřirozených hustotách.

Výsledky studie

Jennifer Fordová a Ransom Myerse ve své studii porovnávali přežívání divoce žijících lososích populací, které na své cestě do a hlavně z vnitrozemí míjí lososí farmy s populacemi, které se nikdy do kontaktu s farmovými lososy nedostanou.

V Irsku, Walesu, Skotsku a v Kanadě byl zjištěn průkazný pokles přežívání divokých populací, které byly v kontaktu s lososími farmami. Pokles byl tím vyšší, čím více farem na pobřeží vyrostlo.

Odborníci lososí farmy obviňují z poklesu početnosti divokých zvířat o více než 50% v porovnání s přirozeným populacím bez kontaktu s farmami. Pokud by v blízkosti farem migrovala celá světová lososí populace, roční přírůstky by poklesy o 73%. Lososí farmy tak překvapivě volně žijící lososí populace silně ohrožují, místo aby je pomáhaly chránit. Řešením by mohlo být přesunutí lososích farem mimo migrační trasy divokých lososů.

autor: Václav Beran
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.