Diskriminace se netýká jen Romů, popisuje trh s bydlením aktivista

24. červen 2015

Nejen realitní makléři čekají na rozhodnutí soudu v případu makléřky Elišky Noskové. Ta před dvěma lety tlumočila přání svého klienta, že nechce byt pronajmout Romům Lence Balogové, která nahráváním po telefonu takto zkoušela makléře.

Romka na makléřku podala žalobu, ve které se domáhá omluvy a částky 100 tisíc korun. Občané ani realitky totiž nesmí odmítnout zájemce o pronájem vlastní reality, protože je cizinec, žena nebo muž, anarchista nebo fašista, jinak jim podle ustanovení antidiskriminačního zákona hrozí žaloby.

Špatnou zkušenost se sháněním bytu má i Romka Martina Mitáčová. Podle ní byla etnicita vždy překážkou při zatím neúspěšném tříměsíčním shánění bytu.

„Byla jsem na pár prohlídkách, a majitelé bytu na rovinu řekli, že kdyby věděli, že jsem Romka, tak by mě na prohlídku ani nevzali,“ popsala své zkušenosti Romka.

Když volá na nabídku pronájmu, vždy předem říká, že má vše řádně placené a může to doložit, ale když dodá, že je Romka, přesto je odmítnuta.

Borůvka: Nechceme nikoho nediskriminovat

Generální sekretář Asociace realitních kanceláří Jan Borůvka připomíná, že realitní kancelář musí respektovat přání a představy svých klientů.

„Realitní kancelář také musí dělat maximum, aby předcházela jakýmkoli potenciálním problémům, které by mohly u vlastníka nemovitosti vzniknout,“ citoval občanský zákoník sekretář.

Asociace žádala po ombudsmance odpověď na dotaz, zda je možné se vůbec předem ptát někoho na průměrný měsíční příjem, kolik osob bude objekt užívat, kolik z toho dětí, jaké je jméno manželky a jestli skutečně existuje, a podobně.

„Je to řada dotazů, které se mohou dotýkat nejen menšin. Smíme se ale vůbec takto ptát, nediskriminujeme tím nějakou skupinu?“ ptá se Borůvka, kterému se žádné odpovědi od ombudsmanky zatím nedostalo.

To staví realitní makléře do nepříjemné situace.

„Vzniká obava, jestli když tyto dotazy budeme dávat, a občas je i dáváme, nás opět někdo nenapadne, že ho chceme diskriminovat,“ upozornil Jan Borůvka.

Bytů je dost, ale ne pro menšiny, tvrdí romský aktivista

Odborník na integraci Romů David Beňák považuje kauzu Noskové za diskriminační. „Určitě to není o postoji paní makléřky, ale spíš o tom, co se stalo,“ dodal.

Ačkoli někdo poskytuje nějakou službu a musí se řídit pokyny toho, kdo si ji objednal, tak nelze při tom porušovat zákony, vysvětlil aktivista.

„Jsme s manželkou oba Romové, bydelní v Praze jsme sháněli šest měsíců, a to jsme nebyli extra vybíraví,“ vylíčil osobní zkušenost Beňák.

Podle něj realitní makléři mají pocit, že jsou obětí přání zákazníka, ale zákon platí pro všechny. „Pokud majitel říká, že Romy v nemovitosti nechce, pak by mělo zaznít poučení o tom, že takový požadavek je nelegální.“

„Jediné možné je žadatele posoudit, zda skutečně představuje riziko z hlediska placení nájemného či porušování jiných obecných ustanovení, které lze považovat za významné z hlediska kvality bydlení,“ tvrdí odborník.

V případech diskriminace je možné se obrátit na ombudsmana, radí aktivista. Tato situace se netýká bohužel jen Romů, ale i cizinců, vícedětných rodin a dalších.

„Je absurdní si stěžovat na to, že byty nejsou dostupné. Nejsou dostupné jen pro některé skupiny obyvatel v této zemi, a není rozhodující jen etnicita,“ shrnul situaci na realitním trhu David Beňák.

autoři: rkr , oci
Spustit audio