Discovery podle NASA bez vážného poškození

Let je ostře sledovaný i kvůli tomu, že neúspěch mise by zřejmě znamenal definitivní konec letů raketoplánů. Zatím ale let probíhá podle očekávání. Stroj se odlepil od startovací rampy v úterý ve 20:38 našeho času, tak, jak bylo plánováno. Sedm astronautů z Discovery už přešlo na půdu orbitální stanice, kde se setkali s její posádkou - Rusem Pavlem Vinogradovem a Američanem Jeffreym Williamsem.

Start provázely obavy o odpadávající úlomky izolační pěny, které plášť Discovery poškodily i při loňské misi. Zděšení bylo na místě, protože katastrofu Columbie v únoru roku 2003 způsobil právě úlomek izolační pěny z vnější palivové nádrže, který se odlomil při startu. Stroj se pak při sestupu do atmosféry rozpadl a všech sedm členů jeho posádky zahynulo.

NASA: Plášť je v pořádku

Z fotografií pořízených při úterním startu vyplynulo, že i nyní se několik kousků odlomilo. Ve chvíli, kdy se tak stalo, ale už stroj nabral dostatečnou výšku, takže vzduch byl příliš řídký, aby kousky vmetl do pláště raketoplánu a vážně ho poškodil. Zástupce manažera programu raketoplánů Národního úřadu pro letectví a vesmír John Shannon řekl, že vnější palivová nádrž dobře drží a že z této části odpadly jen velmi malé kousky pěny nebo vůbec žádné. I když byl nalezen odchlípený materiál, asi centimetrový kousek, podle NASA neohrožuje raketoplán při návratu na Zem a nevyžaduje ani opravu zvenčí.

Důvěru dodává vědcům středeční sedmihodinová prohlídka raketoplánu přímo ve vesmíru. Ona prohlídka proběhla za manévru, který ve vesmíru udělali lidé teprve podruhé - před přistáním u ISS velitel Discovery Steve Lindsey pomocí ručního řízení navedl špičku raketoplánu nahoru a pomalu nechal stroj otáčet o 360 stupňů ve vzdálenosti asi 180 metrů od stanice. Stanice ISS se v tu chvíli po oběžné dráze kolem Země pohybovala rychlostí přes 28.000 kilometrů za hodinu. Díky tomu ale mohla posádka stanice nafotit spodní část trupu stroje - celkem bylo pořízeno asi 350 snímků. Snímky putovaly do houstonského centra NASA k analýzám. Ty neukázaly, že by Discovery při startu utržil nějaké výraznější poškození.

První člen posádky ISS z ESA

Discovery by s ISS měl zůstat spojen osm dní. Během nich jeho posádka na stanici přemístí 2272 kilogramů vybavení a zásob - přístrojů, vody, potravin a oblečení určených pro posádku stanice.

Na oběžné dráze má Discovery strávit 12 až 13 dnů. Měl by na ISS zůstat nejméně do 14. července. Počítá se se dvěma, možná třemi výstupy do kosmu, návrat šesti amerických astronautů se očekává 17. července. Sedmý, německý kosmonaut Thomas Reiter zůstane na ISS, kde doplní dosavadní dvoučlennou rusko-americkou posádku.

Osmačtyřicetiletý inženýr bude jako první kosmonaut Evropské vesmírné agentury ESA na orbitálním komplexu působit dlouhodobě - nejméně šest měsíců. Má provést tři desítky experimentů z oblastí biologie, psychologie či fyziky. Hlavním jeho úkolem je nicméně připravit stanici na přidání evropské vědecké laboratoře, která by ke stanici měla být připevněna v příštím roce. Pro evropské vesmírné programy je tedy jeho přítomnost na stanici podle expertů v mnoha směrech klíčová.

Na ISS by měl strávit celkem 145 dní a není ve vesmíru žádným nováčkem - kosmonaut se do vesmíru vrátil po desetileté pauze, před níž sloužil na ruské stanici Mir. Nyní se stane prvním členem posádky ISS, který není z USA či Ruska za 16 let trvání tohoto programu.