Dialog s hluchoněmými
Srpen 1991: tanky v ulicích Moskvy, ranění a mrtví, sovětský vůdce Michail Gorbačov je internován na Krymu.
Píše se srpen 1991. Generální tajemník sovětské komunistické strany a prezident Michail Gorbačov se dostává do stále větší mocenské izolace. Jeho blízcí spolupracovníci (Ševarnadze, Jakovlev) musí opustit své funkce a v jeho okolí přibývá odpůrců reforem. Že je „něco“ na spadnutí, vnímali odborníci i řadoví svazoví občané.
Dne 19. srpna dochází k pokusu o státní převrat. Vzniká Státní výbor pro výjimečný stav v čele s viceprezidentem Janajevem, dalšími členy byli představitelé silových složek a zástupci dogmatického stranického křídla.
V pořadu Archiv Plus uslyšíte ukázky z dobového zpravodajství, reportáží i diskusí a také ankety.
Díky rozhodnému masovému odporu občanů, statečnému vystupování prezidenta Ruské federace Borise Jelcina, představitelů většiny ostatních svazových republik i dalších osobností puč ztroskotal během tří dnů a Michail Gorbačov se mohl vrátit do Moskvy a opět vykonávat svou prezidentskou funkci.
Důsledky byly pro odpůrce reforem fatální – pučisté byli zbaveni svých funkcí a uvězněni. Současně nastala závěrečná fáze rozpadu Sovětského svazu. Na úkor paralyzovaného centra posílily orgány jednotlivých republik (důležité bylo Jelcinovo Rusko). Bezprostředně po puči se kromě baltských republik (jejich samostatnost začala být mezinárodně uznávána právě v této době) začaly osamostatňovat také další svazové republiky.
Mocenský přesun od Gorbačova k Jelcinovi byl zcela zřejmý – Gorbačov oslabil jednak proto, že většinu pučistů do jejich funkcí sám dosadil, a také proto, že se najednou ocitl ve vleku dění. Reformní síly začaly postupovat daleko rychleji a razantněji, než on sám kdy zamýšlel.
Několik dnů po puči rezignoval na funkci generálního tajemníka komunistické strany, ale to už bylo pozdě. Rozklad tehdy probíhal v řádu hodin (zákazy komunistické strany na území některých republik, vyhlášení svrchovanosti – tu statečnější, tu opatrnější) a skončil ještě téhož roku zánikem Sovětského svazu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
