Déšť vyvolaný lasery

Tento způsob je technologicky zcela jiný než kontroverzní chemická metoda “cloud seeding” používaná dnes mj. v Číně pro vyvolání bouřek. Nová metoda je také mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Vlivem laserových paprsků na kondenzaci vody v atmosféře se nedávno zabýval kolektivní článek švýcarských a německých vědců, otištěný v časopise Nature Communications. Nešlo však zatím přímo o tvorbu dešťových kapek. Vzniklé shluky molekul vody byly totiž zhruba 100x menší než typické dešťové kapky, což pro vyvolání deště samo o sobě nestačí. Celý pokus probíhal v uzavřené komoře naplněné vzduchem o zcela průměrné vlhkosti.

Mechanismus procesu spočívá v tzv. fotodisociaci některých sloučenin nacházejících se běžně v atmosféře. Laser způsobí, že se v liniích jeho paprsků objeví ozon a oxidy dusíku. To přispěje k následnému formování molekul kyseliny dusičné. Tato kyselina k sobě pak silně váže molekuly vody (je tzv. hygroskopická), což vede k formování vodních částeček o průměru zhruba několika mikrometrů. Nicméně celý proces je velmi komplikovaný a formování dešťových kapek závisí na mnoha faktorech, mj. na tom, jak velká oblast bude lasery ovlivňována.

Vědci zatím experimentovali se zelenými lasery o výkonech do 100 terawattů (jeden terawatt = 1 bilion wattů, deset na dvanáctou wattů). Dosavadní maximální výkon podobných laserů činí do 1 petawattu (deset na patnáctou wattů). Vědci předpokládají, že výhledově by výkony laserů mohly dosáhnout až hranice jednoho exawattu (zde už je za jedničkou 18 nul). Podobně silné ovlivňování atmosféry ve větší oblasti by už déšť spustit mohlo. Zprávy zatím nic neříkají o tom, nakolik by takový déšť byl kyselý (vzpomeňme na přítomnost kyseliny dusičné během pokusů).

Zdroje: Popular Science, PhysOrg, Nature Communications, Journal of Physics D: Applied Physics