Dělostřelecké jmelí
Americké jmelí rodu Arceuthobium parazituje na stromech podobně jako naše jmelí bílé. Semena nesvěřuje ptákům, ale vystřeluje je až na vzdálenost 20 metrů.
Když listnáče shodí listí, zelená se v jejich holé koruně jen parazitické jmelí bílé. To přivedlo naše předky k přesvědčení, že jmelí je zdrojem síly a plodnosti. I proto se stalo nepostradatelnou rekvizitou vánočních svátků.
Jmelí je při rozmnožování závislé na ptácích. Ti sezobnou plody a s trusem zanesou semena na větev stromu, kde pak vzklíčí nová rostlina. Trus jí poskytne živiny pro počáteční vývoj. Blízce příbuzné druhy tzv. trpasličího jmelí z rodu Arceuthobium rostoucího v Americe se bez pomoci opeřenců obejdou. Rostliny vystřelují semena až na vzdálenost 20 metrů.
Plody trpasličího jmelí dozrávají v krátkém období na jaře a pak se rozpoutá v lese hotová kanonáda. Tajemství této "střelby" odhalili vědci teprve nedávno. Rostoucí plody hromadí vodu v želatinózní hmotě vylučované buňkami spirálovitého tvaru. Nakonec plod pod tlakem vody pukne a semínko velikosti zrnka rýže prudce vymrští. Semínko je obalené lepkavou hmotou. S její pomocí se uchytí na větvi či kmeni stromu a začne na něm růst.
Jmelí z rodu Arceuthobium patří k významným škůdcům lesa. Napadá cenné stromy a dokáže narušit jejich růst. Vysává z hostitelské rostliny vodu, minerální látky a živiny. Při masivnějším napadení může strom i uhynout.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
