Dělostřelecké jmelí
Americké jmelí rodu Arceuthobium parazituje na stromech podobně jako naše jmelí bílé. Semena nesvěřuje ptákům, ale vystřeluje je až na vzdálenost 20 metrů.
Když listnáče shodí listí, zelená se v jejich holé koruně jen parazitické jmelí bílé. To přivedlo naše předky k přesvědčení, že jmelí je zdrojem síly a plodnosti. I proto se stalo nepostradatelnou rekvizitou vánočních svátků.
Jmelí je při rozmnožování závislé na ptácích. Ti sezobnou plody a s trusem zanesou semena na větev stromu, kde pak vzklíčí nová rostlina. Trus jí poskytne živiny pro počáteční vývoj. Blízce příbuzné druhy tzv. trpasličího jmelí z rodu Arceuthobium rostoucího v Americe se bez pomoci opeřenců obejdou. Rostliny vystřelují semena až na vzdálenost 20 metrů.
Plody trpasličího jmelí dozrávají v krátkém období na jaře a pak se rozpoutá v lese hotová kanonáda. Tajemství této "střelby" odhalili vědci teprve nedávno. Rostoucí plody hromadí vodu v želatinózní hmotě vylučované buňkami spirálovitého tvaru. Nakonec plod pod tlakem vody pukne a semínko velikosti zrnka rýže prudce vymrští. Semínko je obalené lepkavou hmotou. S její pomocí se uchytí na větvi či kmeni stromu a začne na něm růst.
Jmelí z rodu Arceuthobium patří k významným škůdcům lesa. Napadá cenné stromy a dokáže narušit jejich růst. Vysává z hostitelské rostliny vodu, minerální látky a živiny. Při masivnějším napadení může strom i uhynout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
