"Dělník" kosmu
Americký astronaut čínského původu Leroy Chiao má za sebou dlouhou kariéru, rád mluví o svých zážitcích z kosmu a odvážně se pouští do komercionalizace vesmírných letů. Přečtěte si jeho portrét.
Více než 48 let létají lidé do kosmu. Za tu dobu se na oběžnou dráhu kolem Země podívalo asi 490 kosmonautů. Průkopnické doby 60. let jsou sice pryč, žádný větší průlom v kosmonautice se momentálně nekoná, ba ani není v dohledu, ale přesto jde stále o profesi velmi neobvyklou, náročnou, prestižní a někdy i nebezpečnou. Mezi současnými či nedávnými kosmonauty jistým způsobem vyniká Leroy Chiao (Wikipedia), americký astronaut čínského původu, který má zároveň velké zkušenosti s ruskou kosmickou technologií. Podnikl tři lety jako letový specialista na raketoplánu (1994, 1996, 2000; vzpomínky na předstartovní nervozitu, jeho poslední let, kdy byl velitelem posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS číslo 10, se odehrál v letech 2004 - 5. Ve vesmíru strávil celkem přes 229 dnů.
Momentálně už členem NASA není a věnuje se různým projektům v rámci mezinárodní podnikatelské spolupráce. Cestuje mezi USA, Čínou, Evropou a Ruskem a zajímá se hlavně o možné způsoby komercionalizace a industrializace kosmických letů, např. pokud se týká výroby speciálních materiálů v podmínkách mikrogravitace ) na kosmických lodích, protože původním vzděláním je chemický inženýr. Před necelými třemi měsíci byl i v Praze jako kmotr vernisáže výstavy dvou českých výtvarníků. Značnou energii totiž věnuje také popularizaci kosmických letů a oblasti public relations, o svých zkušenostech z kosmu rád bloguje (Astroblogger).
Život a práce
Před vstupem do NASA pracoval Chiao nejprve na vývoji speciálních materiálů pro letectví a kosmonautiku, mj. na segmentovém orbitálním zrcadlovém teleskopu z polymerních kompozitů (firma Hexcel, Kalifornie, 1987-1989). V roce 1989 přešel se "svými" aerokosmickými kompozity do slavné Lawrence Livermore National Laboratory, věnoval se zejména těm s uhlíkovými vlákny. Také rád pilotoval různá letadla a zanedlouho měl nalétáno přes 2500 hodin.
NASA si ho vybrala v r. 1990 a astronautem se stal v červenci 1991. Zde se stal specialistou na různé otázky týkající se řídících systémů a softwaru pro raketoplán, specialistou na obsluhu modulů Spacelab a Spacehab a také se věnoval oblasti výstupů lidí do volného kosmu - Extra-vehicular activity (EVA). Při dlouhodobé 10. expedici na ISS se stal Leroy Chiao prvním Američanem, který volil svého prezidenta z kosmu. Okolnosti jeho práce ho dovedly k tomu, že se už dříve naučil plynně rusky. Už jeho třetí let na raketoplánu měl za cíl Mezinárodní kosmickou stanici ISS, která byla v r. 2000 ve výstavbě a pracovalo se tam tehdy za poměrně "partyzánských" podmínek. Celkem strávil přes 26 hodin prací ve volném kosmu, tedy v těžkém skafandru mimo kosmickou loď.
Zkušenosti z kosmických letů
Leroy Chiao je velmi sdílný, pokud jde o osobní zážitky z kosmu. Např. v obsáhlém rozhovoru pro Theme magazíne popisuje rozdíly mezi pocity při startu raketoplánu a při startu nosné rakety Sojuz s kabinkou kosmické lodi Sojuz ve špičce. Raketa Sojuz, která je vybavena jen kapalnými raketovými motory s možností regulace tahu, startuje velmi plynule a měkce. Naproti tomu když se zapálí přídavné motory na pevné palivo (SRB) u raketoplánu, znamená to velmi drsný náraz zezadu přes opěradlo. Systém Sojuz má i mnohem lepší statistiku startů, pokud jde o bezpečnost. Opačná situace je v otázce pohodlí - kabina raketoplánu je daleko prostornější a "luxusnější". U Sojuzu má člověk dojem, že se do něj v podstatě "nadívá" a startuje v pozici jakéhosi skrčence.
Chiao se věnuje i otázkám spaní, jídla, WC a v jednom článku zmiňuje i otázku sexu v beztížném stavu. Podle jeho názoru se zatím žádný sexuální akt v kosmu odehrát nemohl. Kdyby se totiž odehrál, hned by se to rozkřiklo a každý kosmonaut či pracovník kolem by hned věděl co se stalo a kdy se to stalo. Tato záležitost by podle něj probíhala hladčeji a přirozeněji tehdy, pokud by se kosmonauti změnili v trvalé kolonisty na nějaké kosmické základně.
Zajímavý je také fakt, že právě Leroy Chiao byl oním kosmonautem, který poprvé prokázal, že lze z kosmu, z nízké oběžné dráhy, pohodlně běžným teleobjektivem vyfotografovat Velkou čínskou zeď, což Číňany velmi potěšilo.
Kosmická turistika trochu jinak
Od r. 2006 se Leroy Chiao věnuje především podnikání v kosmickém průmyslu. Mezi jeho nejpozoruhodnější plány patří účast v mezinárodní firmě Excalibur Almaz, kde má funkci velitele kosmických operací. Cílem firmy je vyvinout a realizovat v podstatě další dopravní a orbitální systém, nezávislý jak na stanici ISS, tak i na raketoplánech. Měl by sloužit buď běžné kosmické turistice, nebo komerčním průmyslovým letům, které budou využívat prostředí mikrogravitace pro různé testy či experimenty. Složky tohoto systému jsou konstrukčně poměrně staré - z konce 60. let - což ovšem není nic neobvyklého ani špatného. Jde o:
- starou ruskou kosmickou loď TKS, která sice zatím do kosmu nikdy neletěla, ale je větší než Sojuz (tzv. těžký Sojuz pro dopravu 3 lidí),
- starou ruskou vojenskou orbitální stanici Almaz), která je konstrukčně podobná později vyvinutým modulům pro MIR a ISS (Zarja). Samostatně do kosmu letěla pod označeními Saljut 2, 3 a 5. Při letu Saljutu 3 se mj. na orbitě pokusně střílelo kulometem na jinou družici. (Úspěšně.). Program Almaz byl později zastaven.
Leroy Chiao má tedy plány velmi ambiciozní a uvidíme, co z nich se uskuteční. Protože jde v podstatě o hotové a prověřené systémy, mnohem jednodušší než ISS a Space Shuttle, dá se předpokládat, že zákaznickým chytákem zde bude nižší cena. Průmyslové využití kosmu, jak o něm snil již před 40 lety např. německý inženýr Krafft Ehricke, by konečně mohlo dát kosmonautice potřebný stimul, kterého se jí dnes nedostává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.