Delfíni loví pomocí ulit
Chování, které vědci dlouho považovali za nevinnou delfíní hru, se ve skutečnosti ukázalo jako důmyslný způsob lovu.
Vědci přistihli delfíny v australské Žraločí zátoce při velmi podivném chování. Delfíni vynášeli na hladinu velké ulity plžů rodu Turbinella a všelijak jimi natřásali. Kolem se vždycky shromáždil hlouček dalších delfínů, kteří tito počínání bedlivě sledovali. Poprvé je při téhle záhadné činnosti vědci přistihli už před 13 lety. Nikdo neměl zdání, co to delfíni vlastně provádějí. Mnozí zoologové byli nakloněni názoru, že je to pouhá hra. Nejnovější výzkum australských a švýcarských vědců tuhle záhadu rozřešil.
Simon Allen z Murdochovy univerzity v australském Perthu delfíny při „hře“ s ulitou nafotografoval. Později si při detailnějším prohlížení snímků všiml, že jeden z delfíních diváků vybírá z ulity rybu. Allen a jeho kolegové dospěli k názoru, že dovádění s ulitou není nevinná hra, ale zvláštní způsob lovu. Delfíni vyzvednou prázdnou ulitu plže z usazenin a položí ji na dno. Potom v jejím okolí nahánějí ryby a spoléhají, že některé budou hledat úkryt v ulitě. Ulitu s vystrašeným úlovkem vyzvedne delfín nad hladinu a tam s ní natřásá tak dlouho, až je ryba uvnitř dostatečně zmatená. Pak začne vylévat z ulity vodu a nabídne tak napůl omráčenou kořist okolním „divákům“. Delfíni ze Žraločí zátoky si předávají tuto dovednost učením.
Nejde zdaleka o první případ delfíního využívání nástrojů. Ve Žraločí zátoce už dříve vědci zjistili, že si někteří delfíni navlékají na citlivý čenich mořské houby, a chrání se tak před poraněním při prohledávání dna.
Studie v Marine Mammal Science
Studie o používání mořských hub
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.