Dekrety v EU
Vládní prohlášení k referendu, speciálně pak jeho část věnovaná druhé světové válce a jejím důsledkům, bylo podle agentury DPA přijato v Německu jako "nečekaný usmiřovací krok" Prahy. Přitom formulace, že poválečné vysídlení sudetských Němců, stejně jako předchozí německá agrese, je z dnešního hlediska nepřijatelné, zazněla v Německu už v březnu z úst prezidenta Václava Klause a obě země se s problémem dávno vyrovnaly v česko-německé deklaraci.
Podobně jako se v Německu citlivě zaznamenává, co u nás kdo řekne na téma odsunu, u nás se pro změnu dostává publicity výrokům, jako je ten včerejší Gerharda Schrödera, který připomněl, že Benešovy dekrety byly reakcí na přepadení Československa nacisty. Zájem o problematiku Benešových dekretů nepomíjí i přesto, že už na toto téma bylo vše řečeno; od našich politiků jasně zaznělo, že se vysídlencům nic nebude vracet a německý kancléř Schröder několikrát řekl, že Německo nebude žádné majetkové nároky uplatňovat.
Tečkou za temnými stránkami historie, které zatížily sousedské vztahy, bude zřejmě až naše členství v Unii. Volný pohyb osob a kapitálu umožní českým vlastníkům nemovitostí v sudetech výhodně tyto prodat případným zájemcům z řad potomků kdysi vysídlených Němců. Masivní zájem ovšem očekávat nelze. Přesunout někam rodinu a firmu, anebo se v cizím prostředí ucházet o zaměstnání, je nepoměrně složitější, než vyrazit jednou do roka v kroji na sraz Landsmanšaftu. Podle Schrödera budou otázky minulosti po vstupu Česka do Unie ustupovat do pozadí. K tomu dodejme, že tím nezmizí problémy. Místo starých ale konečně budeme řešit ty dnešní. Například jaké postavení by velmoci, jakou je Německo, měla zaručit evropská ústava. Rovné či vedoucí?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
