David Klimeš: Mediální rady lepší, ale ne nejlepší
Zapojením Senátu do volby radních České televize a Českého rozhlasu se posílila nezávislost veřejné služby. Kvalifikovaného ekonoma či právníka však stále pohledat.
Čtěte také
Senát se poprvé zapojil do volby radních České televize. A senátoři rozhodli, že jejich první šesticí radních budou novináři Jefim Fištejn, Ivana Chmel Denčevová, Barbora Procházková, dále pak koordinátor festivalu Finále Plzeň David Brabec, spisovatel Jiří Padevět a bývalý člen Rady Českého rozhlasu Ivan Tesař.
Nejprve dobré zprávy: Je jednom dobře, že se pravomoc obsazovat takzvané „malé“ mediální rady rozředí o Senát. Vládní většinu už nebude tak svádět přes svoji majoritu v Poslanecké sněmovně na sílu měnit kontrolní orgán České televize a Českého rozhlasu k obrazu svému. Takové náběhy jsme viděli naposledy za minulého kabinetu.
Chybí kvalifikovaní kontroloři
Na druhou stranu si od změny zas tolik neslibujme. Rada České televize má mít nově 18 členů, Rada Českého rozhlasu 9 členů, ale Senátu připadne výběr vždy jen třetiny.
Čtěte také
Takže pokud vládní koalice poruší ve sněmovně dohody o zastoupení opozice, může stále celkem snadno během pár let své vlády dosáhnout většiny v radách. Uvidíme tedy, jak se nové počty potkají s realitou.
Co je asi nyní důležitější, to je aktuální skladba nových rad. Ve volbě výrazně uspěli novináři, což autorovi tohoto komentáře je samozřejmě sympatické. Nicméně je otázka, zda rady nepotřebují i jiné než tvůrčí profese.
O „malých“ mediálních radách ve veřejném prostoru již dlouhá léta panuje přesvědčení, že jejich členové se mají vyjadřovat ke každému kroku ředitele či konkrétnímu možnému pochybení v té či oné relaci. Tak to ovšem není. Základní funkcí rady je kvalifikovaně vybrat šéfy dvou obřích institucí, umět kontrolovat a pochopit dlouhodobé plány při pohledu na jeden sedmimiliardový a jeden dvoumiliardový rozpočet.
Čtěte také
Dále s dostatečným právním minimem umět aplikovat regulace k různým otázkám, ať jde o povinnosti vyplývající ze zákona, kodexu, statutu či dalších předpisů. Zásadní je mít i hlubší mediální či sociologické vzdělání nad úroveň běžné novinářské zkušenosti, aby rada v celku mohla dohlížet na plnění úkolů veřejné služby. A nezbytnou kvalifikaci si žádá i schvalování dlouhodobých plánů programového, technického a ekonomického rozvoje.
Poslanci a nyní i senátoři však bohužel mají podobně jako široká veřejnost dojem, že cílem jejich volby je vybrat vážené figury z mediální profese. Pak se ale nemůžeme divit, že v radě není nikdo, kdo by dokázal přečíst rozpočet České televize a posoudit, zda to odpovídá deklarovaným dlouhodobým plánům.
Alespoň jeden právník a ekonom
Co s tím? Realistická odpověď je: v dohledné době asi nic. Zákonodárci se již na změnách rad dost vyčerpali a musí se nyní chystat na bitvu o koncesionářské poplatky a další urgentní změny.
Nicméně do budoucna jsou tu dvě možnosti, o kterých se stále dokola debatuje. Jedna má inspiraci z Německa a přímo vyjmenovává významné společenské instituce, které mohou nominovat kandidáty. To pro Česko není vhodné, protože i významné organizace tu často nominují hrozné kandidáty. Mnohem lepší by tedy bylo stanovit pro rady minimální kvalifikační kritéria, například že v sestavě by vždy musel být alespoň jeden právník, vystudovaný odborník na média a také ekonom.
Autor je publicista a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
