Dánové o skok blíž k vesmíru

Raketa vyplula do vod Baltského moře na plovoucí startovní rampě, která byla umístěna na katamaránu. Nosná raketa s názvem HEAT (Hybrid Exo Atmospheric Transporter) 1-X je asi jen 9 metrů vysoká a na vrcholu nese malou kapsli s názvem Tycho Brahe. Do ní se sotva vejde jeden štíhlý člověk. Odměnou je mu ale velmi dobrý výhled přes kupoli z plexiskla. Při tomto prvním zkušebním letu z pochopitelného důvodu nahradila člověka figurína podobných rozměrů.

První zážeh rakety byl neúspěšný kvůli poruše na řídícím počítači. Druhý už proběhl hladce a raketa vystoupala do výšky necelých tří kilometrů. Během startu ale bylo pouhým okem vidět, že raketa během letu vzhůru není zcela stabilní - její trup se periodicky kýval ze strany na stranu. Celý řídící a stabilizační systém rakety je totiž velmi jednoduchý, můžeme říct, že dokonce pasivní - stabilizace závisí jen na aerodynamických silách.

Raketový motor pracoval pouze 21 sekund. Raketa přesto dosáhla nadzvukové rychlosti a vše skončilo hladce - měkkým přistáním na moři za pomoci padáků. Tým využije data získaná při prvním letu k podrobné analýze vlastností rakety. Příští pokus tak bude odvážnější a bude blíž "ostrému kosmickému letu"

Dánům ale vlastně o kosmický let v pravém slova smyslu nejde, spíše chtějí uskutečnit „krátký skok“. Jejich raketa totiž nedosáhne první kosmické rychlosti, a nebude tak kroužit po oběžné dráze kolem Země. Její dráha bude jen suborbitální, tedy balistická. To v praxi znamená, že na jejím vrcholu zhruba ve výšce 100 km pilot na několik minut nahlédne do kosmického prostoru a pak se zase poměrně rychle vrátí zpátky na Zemi.

Pokud by byl pilotovaný let této rakety úspěšný, Dánsko by se tak po Rusku, USA a Číně stalo čtvrtým státem, který za hranice kosmického prostoru dostal "svého člověka" ryze vlastními technickými prostředky.