Daniel Veselý: Diskutujme o příčinách nejzávažnější humanitární krize dneška

6. červen 2018

V Jemenu se podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese odehrává největší humanitární krize současnosti.

Je ale ilustrativní, jak málo se v českých médiích o příčinách této tragédie hovoří. Jestliže chceme pochopit příčiny humanitární krize v nejchudší blízkovýchodní zemi, nevyhneme se konfrontaci s nepříjemnými fakty.

Saúdská Arábie a jí vedená koalice se podle zpráv předních lidskoprávních organizací při bojích s húsijskými povstalci valnou měrou podílí na destrukci jemenské infrastruktury a utrpení jemenských civilistů. Rijád a spol. se již od zahájení invaze před třemi lety těší bezvýhradné vojenské podpoře Spojených států a Velké Británie. Ačkoli se mnoho píše o vyzbrojování húsijských vzbouřenců Íránem, to je ve srovnání s americkými a britskými zbrojními zásilkami Saúdům zanedbatelné.     

OSN aktuálně varuje, že pokud Saúdskou Arábií vedená koalice, která kontroluje klíčové jemenské přístavy, nezajistí plynulý import potravin a paliva pro strádající Jemence, do konce letošního roku může být hladomorem ohroženo dalších deset milionů osob. 

Neúprosné statistiky

Statistiky jsou neúprosné, avšak nezbytné pro pochopení alarmujících rozměrů jemenské humanitární katastrofy. Více než 22 milionů z celkového počtu 25 milionů Jemenců potřebuje nějakou formu humanitární pomoci. Více než 8 milionů osob trpí nedostatečným přísunem kalorií a je ohroženo pomalou smrtí hladem. Pakliže se vyplní chmurná prognóza OSN, většina Jemenců, tj. 18 milionů lidských bytostí bude hladovět a mnohé z nich zemřou. V ohrožení života jsou především malé děti.  

Írán zvyšuje počet vojáků v Jemenu

V Jemenu žije asi 35% šíitů a 65% sunnitů

Írán posílá stále víc polovojenských jednotek do Jemenu na pomoc povstaleckým Húthíům. Uvádí to nejnovější zpráva amerických zpravodajských služeb, kterou cituje konzervativně orientovaný server Washington Free Beacon.

Rijád a jeho arabští spojenci po nátlaku mezinárodního společenství sice zrušili blokádu země, ale zpřísnili kontroly komerčních plavidel. Nicméně dovoz základních komodit, to jest potravin a paliva, pro strádající Jemence je stále pod průměrem předsankčního období. Húsijové naopak obstruují činnost lidskoprávních organizací na severu země, a sabotují tak tamní humanitární programy.

Mezitím sílí boje mezi vládními vojsky, vyzbrojenými Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, a húsijskými bojovníky o přístav Hodeida, kam směřuje téměř 80 procent humanitární pomoci. Šéf Norské rady pro uprchlíky Jan Egeland varuje, že Rijádem podporovaný útok na „jemenský Rotterdam“ může vyústit ve skutečnou katastrofu.

Kde se stala chyba?

Za této situace se nabízí jedno efektivní, byť poněkud idealistické řešení. Mezinárodní společenství pod patronátem OSN by mělo uvalit nekompromisní vojenské embargo na všechny válčící strany v Jemenu a zajistit, aby se humanitární pomoc dostala ke všem potřebným. Je tu ale jeden háček. Jestliže se saúdskoarabská koalice těší diplomatické imunitě a neochvějné vojenské podpoře ze strany Washingtonu a Londýna, je velice obtížné, ba nerealistické, takové řešení prosadit. 

Být plně závislý na pomoci zvenčí. Lékaři bez hranic o misích nejen v Jemenu

Lékaři bez hranic pomáhají nemocným cholerou

„Přístup našich pracovníků k potřebným lidem v Jemenu je extrémně omezený,“ konstatuje ředitel českých Lékařů bez hranic Pavel Gruber. „Snažíme se dělat, co se dá, ale v porovnání s potřebami tamních lidí je naše činnost jen kapkou v moři.“ Česká pobočka je jednou z nejmladších a specializuje se na chirurgickou i anesteziologickou oblast. V současné době působí Lékaři bez hranic v téměř 70 zemích světa – v Sýrii, Afghánistánu nebo Jemenu. „Bezpečí našich pracovníků musí být prioritou,“ říká Gruber. „Absolutní bezpečí nicméně zaručit nelze.“

Exkluzivní zbrojní kontrakty za miliardy dolarů mají očividně přednost před strádáním milionů Jemenců, neboť v geopolitických hrách není pro lidská práva místo. Zásadní je též skutečnost, že Rijád a jeho spojenci navzdory drtivé vojenské převaze nedokážou porazit nepoddajné húsijské rebely.

Teherán může jen stěží ovlivnit dění v Jemenu, neboť jeho pomoc Húsijům je značně limitována na to, aby měla zásadní vliv na rovnováhu sil.

Alarmující je hlavně mělkost debaty o příčinách jemenské krize v českých sdělovacích prostředcích. Přitom světová média o aspektech této u nás polozapomenuté války s železnou pravidelností informují. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.