Daniel Kroupa: Putinova nespravedlivá válka
Na rozdíl od islámu v křesťanském učení neexistuje pojem svaté války. Možná, že někdy někdo v evropské historii takový výraz použil, ale součástí věrouky se nikdy nestal. Tím, o čem však od starověku po současnost filozofové a teologové uvažovali, byly podmínky, za kterých můžeme válku považovat za spravedlivou. Ten výraz, pokud je mi známo, máme poprvé doložený u Cicerona, ale první jej rozpracoval svatý Augustýn.
Postavil se proti přesvědčení, že boj a válka jsou tím, co ustavuje a udržuje kosmický, politický, právní i mravní řád, který nám teprve umožňuje posuzovat, co je správné a co nikoli. I dnes tak mnozí uvažují a důsledkem je přesvědčení, že vítěz má vždycky pravdu a je to on, kdo určuje, co platí, a on, kdo píše dějiny.
Čtěte také
Augustýn ovšem proti tomu namítal, že smyslem válčení je mír, a ať si jej ten či onen útočník představuje jakkoli, skutečným mírem je spravedlivý řád, podobně jako je smyslem nemoci zdraví. Znamená to, že válka a všechno lidské konání je podrobeno mravnímu posuzování, a musíme proto rozlišovat mezi válkami spravedlivými a nespravedlivými.
Podle Tomáše Akvinského, který ve středověku vytvořil dodnes respektovaný základ teorie spravedlivé války, je třeba, aby oprávněná autorita válku vyhlásila (soukromé války tuto podmínku nesplňují), aby měla spravedlivý důvod (například obranu proti útoku) a byla vedena se spravedlivým záměrem (tedy nikoli působit zlo). Útočná válka tyto podmínky splňuje jenom výjimečně, pokud totiž odstraňuje bezpráví velkého rozsahu (například je-li vedena za účelem zabránění genocidě).
Válečný zločin
V moderní podobě bývá tato teorie členěna do tří částí, které se zabývají oprávněním k válce, pravidly vedení války a správnými způsoby, jak se poté chovat k poraženým.
Čtěte také
V praxi se tato teorie uplatňuje ve vojenských manuálech, které přesně popisují, co v té které situaci vojenský velitel či prostý voják smí či nesmí. Třeba že nesmí útočit na civilisty, mučit ani zabíjet zajatce. Porušení těchto principů a pravidel civilizované státy vyšetřují a viníky trestají. Politiky, kteří vyvolali nespravedlivou válku nebo vedou válku způsobem odporujícím právu, mezinárodní společenství staví před soud a řada z nich si svůj trest už odpykává.
Je užitečné připomínat si tyto skutečnosti, když posloucháme v projevech Vladimira Putina snahy ospravedlnit válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině. Není spravedlivá už proto, že nebyla vyhlášena. Nazývá ji „speciální vojenskou operací“, protože nemá odvahu přiznat se k válce – a nemá ji, protože dobře ví, že bez spravedlivého důvodu se dopouští válečného zločinu.
Důvody jako genocida rusky mluvícího obyvatelstva či nacismus na Ukrajině jsou smyšlené, slouží jenom propagandě pro domácí publikum a pro odpůrce liberální demokracie. Incidenty, ke kterým podle něho mělo docházet na Ukrajině, nepředstavují oprávněný důvod k útoku. Zato způsob, jakým ruská vojska válku vedou, zahrnující bombardování obytných čtvrtí, nemocnic a škol, vraždění civilistů a zacházení se zajatci, odpovídá definicím válečných zločinů. Putinova válka tedy není spravedlivá, ale zločinná.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
