Další vývoj kolem cestovní kanceláře Fischer

Projevuje se to mimo jiné v přechodu klientů k jiným cestovním kancelářím. Zatímco se Fischer zmítá v problémech, naopak rostou zisky jeho konkurenci. Ta to dokonce otevřeně přiznává. Svědčí o tom alespoň prohlášení obchodního ředitele EXIM TOUR pro ČTK. Cituji: ?Často jde o klienty s natolik konkrétními požadavky, že je zřejmé, že původně uvažovali o jiné cestovce a na poslední chvíli si to rozmysleli?. Konec citátu.

A protože v oblasti cestovního ruchu panuje obrovská konkurence, kterou ještě zvýšily obavy z terorismu a z nemoci SARS, mohlo by se zdát, že v případě Fischerova údajného krachu jde především o konkurenční boj. Tím spíše dobrá pověst cestovní kanceláře je k nezaplacení a jakékoliv její poškození se promítá do poklesu důvěryhodnosti a tím i odlivu klientů.

Proti tomu může samozřejmě stát tvrzení, že dobrá pověst některých firem je Potěmkinovou vesnicí, kde za líbivými kulisami je nepořádek a bída. Zdá se, že pravda bude někde uprostřed. Na první pohled může znít logicky, že věřitelé zatlačili Fischera uprostřed sezóny. To by měl mít na účtu peníze od klientů a tudíž by měl být více solventní než dejme tomu v listopadu. Problém je v tom, že když se na veřejnosti objeví informace o blížícím se Fischerově krachu, musí to nutně vést k poklesu zájmu o cestování s ním.

Tím pádem na účet firmy logicky dorazí méně peněz. Navíc s neobsazením kapacit může vést k placením různých penále a tím pádem k úbytku peněz na účtu. Selský rozum by tudíž vedl k tomu, že by věřitelé měli podniknout razantní kroky až dejme tomu koncem září. Samozřejmě v této souvislosti nelze vyloučit riziko odlivu peněz z firmy a tím i větší ztráty. Navíc velkou neznámou by byla ochota Fischera razantně řešit ekonomické problémy a uhradit svoje dluhy.

Současné rychlé jednání a zájem firmy Atlantik FT pomoci za zisk podílu ve společnosti uhradit Fischerovy závazky může vést k názoru, že bez veřejného nátlaku by se celá kauza vlekla déle. Což by pro věřitele mohlo být nakonec nevýhodné. Pokud se tvrdí, že se firmě postupně daří zmírňovat úbytek klientů a k dohodě s věřiteli skutečně dojde, mohlo by veřejné propírání potíží Fischerova impéria poněkud paradoxně prospět i jemu. Tím spíše se objevují signály, že Fischer měl poněkud nadstandardní vztahy s úřady. To se mělo například projevovat v tom, že mu bylo tolerováno pozdější placení povinného pojistného. Takže prodával zájezdy i v době, kdy nebyl řádně pojištěn a kvůli tomu mu měla být odebrána licence.

O Potěmkinově vesnici by mohl vypovídat také fakt, že Fischerovi společnosti zrovna neoplývají ochotou zveřejňovat svoje ekonomické výsledky. Tím, že za nedodržení této povinnosti neexistují prakticky sankce, se lze těžko dobrat k informacím o ekonomickém zdraví firmy. Rostoucí počet věřitelů, hlásících se veřejně o svá práva nasvědčuje tomu, že za líbivou fasádou Fischerova impéria nebylo zdaleka všechno v pořádku. Podle dostupných informací byl Fischerův obchodní rozvoj příliš riskantní a vymknul se kontrole.

Jak už to v případě firem výrazně ovlivňujících český trh a tím i život lidí chodí, nenašly by úřady patrně dostatek odvahy donutit Fischera k přiznání potíží a k jejich radikálnímu řešení. Spíše by se snažily všemožně přivírat oči a doufat, že se stane zázrak a krach se sám odvrátí. Takže současný rozruch může být užitečný rovněž pro kapsy daňových poplatníků. To samozřejmě neznamená, že veřejné propírání Fischerových problémů odstranilo všechny nejasnosti kolem celé kauzy. Zkrátka otazníků kolem Fischerova impéria i nadále zůstává celá řada. Snad se alespoň v blízké budoucnosti jednoznačně ukáže, kdo měl z Fischerových trablů uprostřed horkého léta největší prospěch.