Další skvrny

Včera například tuto větu pronesl v Madridu ruský ministr zahraničí u příležitosti potopení tankeru Prestige. Ten sice leží na dně moře dvě stě sedmdesát kilometrů od severošpanělského pobřeží už dvacet dní, ale zájem médií o tento případ jen tak nepomine. Loď přepravovala sedmasedmdesát tun ropy a zatím do moře vytekla čtvrtina. O třech nových ropných skvrnách s průměry dvacet čtyři, deset a čtrnáct kilometrů včera informoval španělský vicepremiér poté, co si je osobně prohlédl z letadla nad místem, kde se tanker potopil. Dobrovolníky, kteří čistí galicijské pobřeží, se španělská vláda rozhodla posílit osmi tisíci vojáky. Jejich přímořský pobyt se asi protáhne, protože některá místa budou dost možná čistit opakovaně. Čištění pláží ale není tím opatřením, které by zabránilo, aby se ekologická katastrofa tohoto typu někdy opakovala. Pro tankery totiž platí přísloví o džbánech, se kterými se chodí pro vodu tak dlouho, až se ucho utrhne.

O víkendu se u Federálního soudu Spojených států hovořilo o supertankeru Exxon Valdez. Ten havaroval u kanadských břehů před třinácti lety, znečištěno byly dva tisíce kilometrů pobřeží. Soudy různých instancí od té doby vyměřují Exxonu pokuty, proti kterým se tato firma odvolává. Teď soudce ocenil škodu na čtyři miliardy dolarů, ale žalované straně se to nelíbí a odvolává se opět. Nedá se říct, že by se od havárie Exonu Valdez, která se už nikdy neměla opakovat, nic nezměnilo. Ropa se sice nadále vylévá z rozlomených tankerů, ale ty už brázdí moře, aniž by bylo možné zjisti, komu vlastně patří.