Další pokus o mírový proces na Blízkém východě

29. červenec 2009

Americký zmocněnec pro Blízký východ George Mitchell svou současnou cestu podnikl, aby znovu pobídl země v regionu k mírovému jednání. Navštívil Spojené arabské emiráty, Sýrii, Egypt, Izrael a Západní břeh Jordánu ve snaze rozhýbat ambiciózní plán prezidenta Baracka Obamy, jehož cílem je širší mírové ujednání nejen mezi Izraelem a Palestinci, ale i Izraelem, Libanonem a Sýrií a normalizace vztahů arabských zemí s židovským státem.

Už podruhé během jednoho měsíce Mitchell navštívil Damašek a sdělil prezidentovi Bašaru Asadovi, že Washington uvítá jeho spolupráci při řešení izraelsko-arabského konfliktu. Obama sice ještě nezrušil sankce proti Sýrii jako sponzorovi terorismu, ale zkouší na Asada novou strategii: chce nabídkou zlepšení vzájemných vztahů odklonit Damašek od jeho nejbližšího spojence Íránu. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že se mu to podaří.

Neúspěšná je zatím i další součást Obamovy politiky, která předpokládá výměnu vstřícných gest mezi Izraelem a arabskými státy - tedy že Izrael zastaví výstavbu osad na Západním břehu a Arabové udělají krok k normalizaci vztahů. I když je však americký tlak na Izrael obrovský, premiér Binjamin Netanjahu trvá na přirozeném růstu osad a na tom, že k němu dostal svolení od předchozí americké vlády. Obamu zklamala i druhá strana - kromě Bahrajnu zatím arabské státy ochotu k vstřícným gestům vůči Izraeli neprojevily.

Obama tak už pochopil, že blízkovýchodní realita je složitější, než si představoval. Podle kuloárních zdrojů svůj nátlak přibrzdil, a dokonce údajně upustil od předložení vlastního blízkovýchodního mírového plánu, který avizoval na jaře. Zmírnil tlak i v otázce izraelských osad, i když svůj požadavek na zmrazení výstavby rozhodně nevzal zpátky. Obě strany už několik měsíců hledají kompromis a média naznačují, že Izrael zřejmě slíbí časově omezené zastavení veškeré výstavby výměnou za americké povolení dokončit zhruba dva a půl tisíce rozestavěných projektů.

George Mitchell v Izraeli všechny ujišťoval, že žádná roztržka ve vzájemných vztazích neexistuje, potvrdil trvalou americkou starost o izraelskou bezpečnost, pochválil Izrael za výrazné uvolnění restrikcí na Západním břehu, nekladl žádné podmínky a nic nesliboval. Jednání se však soustředila i na to, co by Izraeli za zmrazení výstavby osad mohly nabídnout arabské státy.

Mitchell by dohodu rád zveřejnil v nejbližších dnech kvůli Palestincům. Čtvrtého srpna se má poprvé po dvaceti letech konat významná všeobecná konference Fatahu, která určí nové vedení hnutí a jeho další strategii a směřování a rozhodne o budoucnosti mírového procesu i postoji k ozbrojenému boji proti Izraeli. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás už šest měsíců nekompromisně podmiňuje obnovení mírových rozhovorů zastavením výstavby izraelských osad a Američané teď doufají, že ho příslib alespoň dočasného zmrazení přiměje k návratu k jednacímu stolu. Abbásova neústupnost jim zkřížila plány a Mitchell tento týden utrousil, že by se Palestinci měli "vyvarovat slov a činů, které ztěžují rychlý pokrok mírového procesu". Abbáse však momentálně víc zajímá konference Fatahu, kvůli které samospráva odložila i další kolo zatím neúspěšných rozhovorů o usmíření s Hamasem na 25. srpna.

Návštěva amerického ministra obrany Roberta Gatese v Izraeli se soustředila na Írán. Gates se znovu pokusil odvrátit Izrael od případného útoku na íránská jaderná zařízení a získat víc času na diplomatická jednání. Obamovo usilování o tyto rozhovory, s kterými Teherán ještě ani nevyslovil souhlas, vypadá ještě nesmyslněji než jeho naléhání na zmrazení výstavby osad, zejména po brutálním zásahu islámského režimu při povolebních protestech a zprávách o zadržování stovek představitelů opozice a mučení vězňů. Amerika Izrael nepřesvědčila ani v otázce Íránu a izraelský ministr obrany Ehud Barak zdůraznil, že nadále považuje vojenský úder za možné řešení íránského jaderného programu a že Izrael se bude bránit sám bez ohledu na to, že Američané dávají přednost diplomacii a sankcím. Gates alespoň Jeruzalém ujistil, že kdyby diplomatická jednání s Teheránem selhala, Izrael dostane nejmodernější americké zbraně a bude mít vždycky technologickou výhodu nad svými nepřáteli, a naznačil i možnost vybudování blíže nespecifikovaného "obranného deštníku" pro americké spojence na Blízkém východě a v Perském zálivu.

V těsném závěsu za Mitchellem a Gatesem přijíždí do Izraele také poradce pro národní bezpečnost James Jones a poradce prezidenta Dennis Ross v doprovodu vysokých představitelů armády a CIA. Hlavním tématem jejich jednání bude rovněž Írán.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: gzb
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.