Další izraelsko-palestinský summit

Pokusili se rozptýlit napětí, které vzniklo v důsledku nedávného izraelského rozhodnutí rozšířit čtvrť Har Homa na jihovýchodě Jeruzaléma o více než 300 domů. Palestinci je považují za porušení závazků obsažených v mezinárodní "cestovní mapě", k jejímuž plnění se obě strany zavázaly v Annapolisu. Podle Palestinců leží Har Homa na území, které má být jednoho dne součástí jejich budoucího státu. Izrael se brání, že čtvrť se nachází uvnitř městských hranic Jeruzaléma, a tudíž se na ni zákaz rozšiřování židovských osad nevztahuje. Od konference v Annapolisu se už dvakrát sešly vyjednávací týmy, naposledy toto pondělí, ale obě schůzky se omezily jen na vzájemné obviňování z neplnění a porušování slibů a skončily bez výsledků. Palestinci prohlásili, že jednání se z místa nepohnou, dokud Izrael nezastaví nezákonné rozšiřování osad, jenže k tomu se vláda zatím nechystá. Její představitelé přiznávají, že podobné kroky jsou v současnosti nereálné, především kvůli zásadnímu nesouhlasu koaličních partnerů, ultraortodoxní strany Šas a pravicové Jisrael Bejtejnu, které hrozí odchodem z koalice. Dalším problémem vlády je očekávaná Vinogradova zpráva, která hodnotí způsob vedení loňské války s libanonským Hizballáhem a má být velmi kritická vůči Olmertovi. Komise ji má zveřejnit v lednu a řada Olmertových odpůrců se těší, že premiér bude nucen rezignovat.

Také Mahmúd Abbás ve čtvrtek požadoval okamžité zastavení výstavby. Olmert sice slíbil, že Izrael už nezahájí žádný nový stavební projekt na Západním břehu Jordánu ani ve východním Jeruzalémě, a dokonce ani v Har Homě, ale k zastavení už povolené výstavby se nezavázal. Vyjednávací týmy se však budou scházet dál a konat se mají i schůzky Abbáse s Olmertem tak, jak se oba politikové dohodli v Annapolisu, tedy dvakrát do měsíce. Jiné výsledky schůzka nepřinesla. Jeden nejmenovaný vládní činitel uvedl, že obě strany čekají na lednovou návštěvu amerického prezidenta George Bushe, která má podle nich vdechnout jednáním nový život.

Pompézní závazky z Annapolisu, a zejména slib dospět k dohodě o vzniku samostatného palestinského státu do konce příštího roku, se pomalu vytrácejí. Pouhý měsíc po konferenci dnes v jejich splnění věří jen málokdo - podle nejnovějšího průzkumu tento optimismus postihuje jen 23% Palestinců a zanedbatelných 8% Izraelců.

V podobně pesimistickém duchu vyznívá i prognóza izraelského ministerstva zahraničí na rok 2008, podle které jsou vyhlídky na dohodu s Palestinci mizivé a pravděpodobnější je spíše válka v pásmu Gazy. Ačkoli to tak na první pohled nevypadá, hlavním problémem mírových jednání je hnutí Hamas. Dokud bude v pásmu Gazy u moci, bude komplikovat situaci i vyjednávací pozici Abbásovi a také budou pokračovat útoky na Izrael a pašování zbraní z Egypta. Teroristé Hamasu a Islámského džihádu letos na izraelská města vypálili okolo dvou a půl tisíce raket. Z mnoha důvodů, z nichž hlavním jsou obavy z příliš velkých ztrát na životech, se izraelská armáda zatím vyhýbá masivní invazi do pásma a omezuje se na cílené zásahy proti teroristickým vůdcům a odpalovacím týmům. V letošním roce zlikvidovala okolo 280 ozbrojenců a v posledních měsících jsou její útoky tak přesné, že při nich nezahynul ani jediný civilista.

Pašování zbraní by měli bránit egyptští pohraničníci, ale podle Izraele to nedělají. Izraelské zpravodajské služby tvrdí, že jen od letního puče Hamasu se do pásma Gazy podzemními tunely dostalo 20.000 pušek. 6.000 protitankových střel a přes sto tun výbušnin. Na nedostatečnou aktivitu Egypťanů si ve středu stěžoval i ministr obrany Ehud Barak prezidentovi Husnímu Mubarakovi. K tématům schůzky v Káhiře ale patřila také výměna vězňů Hamasu za izraelského desátníka Gilada Šalita, který je v rukou teroristů už půldruhého roku. Egypt se po delší pauze opět vrátil ke své dřívější roli prostředníka jednání. Podle palestinské agentury Maan v něm údajně došlo k průlomu a dohoda je na dosah ruky, ale podobné zprávy se vyskytly už mnohokrát.

Bývalý palestinský premiér Ismaíl Haníja nedávno Izraeli nabídl příměří výměnou za zastavení cílených útoků, ale Ehud Olmert jeho návrh odmítl. Hamas nabízí klid zbraní vždycky, když izraelská armáda začíná vážně decimovat jeho řady, aby jej využil ke konsolidaci sil a doplnění zásob zbraní. Jeho představitelé ani při nabízení příměří nepřestávají zdůrazňovat, že hnutí nikdy neuzná Izrael a nikdy se nevzdá ozbrojeného boje proti němu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .