Cvrček v nesnázích
Vědci se stali na Havaji svědky střetu dvou "vetřelců". Utkal se tu cvrček Teleogryllus oceanicus a moucha Ormia ochracea. Zatím vede "na body" cvrček. Zdá se, že to může být Pyrrhovo vítězství.
"Ještě jedno takové vítězství a jsme ztraceni," řekl antický vojevůdce Pyrrhos v roce 279 př. n. l. po bitvě u Auscula, v níž za vítězství nad Římany zaplatil těžkými ztrátami. Cvrček Teleogryllus oceanicus je na tom podobně. Postěžovat si na rozdíl od Pyrrha nemůže, protože za výhru nad svým muším nepřítelem zaplatil němotou.
Oba druhy hmyzu - cvrček a moucha - pronikly na Havaj teprve nedávno. Cvrček je doma v Austrálii, na Fidži a Tahiti. Moucha přicestovala z americké pevniny. Na havajském souostroví se střetli poprvé a hned se mezi nimi rozpoutal zápas na život a na smrt. Moucha se naučila vyhledávat samce cvrčka podle nočního cvrčení, kterým k sobě vábí samičky. Moucha nalétne na samce a naklade mu na tělo vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy a ty se cvrčkovi prokoušou do útrob. Pomalu a opatrně vyžírají svému hostiteli vnitřnosti a když dokončí vývoj, prorazí z cvrčkova těla ven. Cvrček hyne a rodí se nové pokolení much. Moucha je na cvrčkovi existenčně závislá. Jinou oběť ve svém novém havajském domově najít a napadnout neumí.
Americká bioložka Marlene Zuková z University of California v Riverside studuje hmyz na havajském ostrově Kauai od roku 1991. Od konce devadesátých let sledovala i děsivé důsledky muší invaze. Už v samotných počátcích zjistila, že je mušími larvami nakažena plná třetina cvrččích samců. Muší invaze pokračovala a typické cvrččí milostné písně zaznívaly po nocích rok od roku vzácněji. V roce 2003 zavládlo na lukách ostrova Kauai děsivé ticho. Zdálo se, že mouchám padli za oběť poslední cvrčci.
Noční procházka po louce vyvedla Marlene Zukovou z omylu. Ve světle čelové lampy viděla, jak se tráva jen hemží cvrčky. Žádný z nich však necvrkal. Všichni byli němí. Tajemství oněmělých cvrčků prozradil pohled pod mikroskopem. Samci mívají na hraně křídla zvláštní hřebínek. Když třou křídly o sebe, je to, jako kdyby jezdili pilníkem po struhadle. Vzniká typický cvrčivý zvuk. Němí cvrčci mají okraj křídla hladký. Žádný zvuk nevyluzují a moucha je vypátrá jen náhodou. Marlene Zuková zveřejnila překvapivé výsledky svého pozorování ve vědeckém časopise Biology Letters.
Na první pohled se může zdát, že cvrček střet dvou hmyzích vetřelců zvládl. Cena za výhru je však "pyrrhovsky" vysoká. Němí cvrčci nedokážou přilákat samičku k námluvám a hrozí jim vymření. Naštěstí si asi deset procent samců stále ještě udrželo křídla s hřebínkem a dokážou vyloudit milostný song. Jakmile začne takový samec koncertovat, stahují se k němu "němí" samci, aby se pářili s nalákanými samičkami.
Co se stane, až zmizí i poslední samec s křídly s hřebínkem? Vymřou cvrčci, anebo si dřív najdou nějakou jinou kličku? Naučí se samice hledat "němé" samce například čichem? A co když tenhle trik "okopíruje" i moucha a začne také hledat oběti podle jejich vůně?
Evoluce cvrčků probíhá tak rychle, že vědci zřejmě nebudou čekat na odpovědi na podobné otázky příliš dlouho. Za rok se narodí čtyři generace cvrčků. "Němým" samcům stačilo k převládnutí v populaci pouhých pět let. Zdá se, že i "zpívající" samci hledají způsob, jak mouchám odolat. Dříve cvrčci začínali se zpěvy už za soumraku, kdy má moucha nejlepší podmínky pro dohledání oběti. Teď koncertují až za hluboké tmy. Samci se nenechávali z cvrčení ničím vytrhnout. Nyní umlkají, jakmile zaslechnou bzučení mouchy.
Vědci mají radost z jedinečné příležitosti sledovat evoluci "v přímém přenosu". Ochránci přírody by se nezlobili, kdyby evoluční klání mouchy a cvrčka skončilo jejich vzájemným vyhubením. Ani jeden druh není na Havaji původní a nemá proto ve zdejších unikátních ekosystémech co dělat.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.