Čunkovy dávky
Zatímco způsoby, jakými se z lidí chudých stávají boháči, bývají originální, inspirující, tajemné či temné - pro vyplácení sociálních dávek existují vcelku striktní pravidla. Přesně se ví, kdo má nárok a na co. Pro Jiřího Čunka tak může být paradoxně snazší obhájit nabyté milióny, než vysvětlit, proč čerpal podporu, kterou nepotřeboval a na kterou možná dokonce ani neměl nárok. Nepřekvapuje, že by nejraději nic nevysvětloval. Třeba s odůvodněním že ještě nebyl v politice, s odkazem na to, že je pranýřován za něco, co nemělo uniknout ze spisu a co je navíc promlčeno.
Svízel Jiřího Čunka je ale v tom, že s kostlivci ve skříni se do politiky nemá vstupovat, že veřejnost příliš nezajímá co uniklo ze spisu a spíše chce vědět, zda vicepremiér kdysi podváděl či nepodváděl. Pokud jde o to promlčení, jde o okolnost zajímavou leda pro právníky, nikoli pro politiky, kteří jej učinili svým předsedou. Když Jiří Čunek čelil podezření z korupce, šikovně si naklonil veřejné mínění svými výroky na adresu Romů, kterým se nechce pracovat a zneužívají sociální dávky. Když se takto pokusí odvézt pozornost dnes, může uslyšet "od tebe to sedí...!"
Co je ale pro něj úplně nejhorší, jsou nízké volební preference strany, která si musí dobře rozmyslet, zda si ještě může dovolit ho podporovat. Jiří Čunek si většinu problémů způsobil sám. Neobratnou komunikací s novináři, nechutí prokazovat nevinu u soudu a především špatným odhadem, zda vůbec do politiky patří. Možná má spíše vlohy pro podnikání, ve kterém se toho tolik vysvětlovat nemusí třeba s ohledem na nezbytnost prvotní akumulace kapitálu. Čunkovým problémem je politický kapitál, který prakticky prohospodařil.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
