Čunkovy dávky

Svízel Jiřího Čunka je ale v tom, že s kostlivci ve skříni se do politiky nemá vstupovat, že veřejnost příliš nezajímá co uniklo ze spisu a spíše chce vědět, zda vicepremiér kdysi podváděl či nepodváděl. Pokud jde o to promlčení, jde o okolnost zajímavou leda pro právníky, nikoli pro politiky, kteří jej učinili svým předsedou. Když Jiří Čunek čelil podezření z korupce, šikovně si naklonil veřejné mínění svými výroky na adresu Romů, kterým se nechce pracovat a zneužívají sociální dávky. Když se takto pokusí odvézt pozornost dnes, může uslyšet "od tebe to sedí...!"

Co je ale pro něj úplně nejhorší, jsou nízké volební preference strany, která si musí dobře rozmyslet, zda si ještě může dovolit ho podporovat. Jiří Čunek si většinu problémů způsobil sám. Neobratnou komunikací s novináři, nechutí prokazovat nevinu u soudu a především špatným odhadem, zda vůbec do politiky patří. Možná má spíše vlohy pro podnikání, ve kterém se toho tolik vysvětlovat nemusí třeba s ohledem na nezbytnost prvotní akumulace kapitálu. Čunkovým problémem je politický kapitál, který prakticky prohospodařil.