CSU po volbách

21. říjen 2008

Po prohraných volbách je bavorská strana CSU vzhůru nohama. Jako staronový silný muž se objevil Horst Seehofer, kterého chtěl původně za svého náhradníka Edmund Stoiber. Jeho úkolem bude sjednotit frustrovanou a rozpolcenou stranu a vrátit ji starou prestiž. Jenže takovýto úkol může mít neblahé důsledky pro velkou koalici a toho se zřejmě oprávněně obává Angela Merkelová.

0:00
/
0:00

Bývalý předseda a bavorský ministrprezident Stoiber před pár dny, při dvacátém výročí smrti Franz - Josefa Strausse, připomněl jeho slova: Dlouhodobý úspěch CSU v Bavorsku byl založen na schopnosti tvrdě a přesvědčivě trvat zároveň na tradici a inovaci a na rovnováze mezi konzervativností a modernou. Později dodal: Za Strausse by neexistoval takový týden, jako ten minulý, ani takový volební výsledek.

Strana CSU totiž před pár dny ztratila poprvé po 54 letech většinu v zemském parlamentu: Ve volbách dostala jen 43,4 procenta hlasů. Podle novinářů se týden po volbách tato jediná státní strana v Německu ukázala z té horší stránky, když v ní propukl starý kmenový boj mezi středními Franky a dolními Franky, mezi horními Bavory a dolními Bavory atd.

Netrvalo to ale ani 65 hodin od vyhlášení výsledků voleb a oba šéfové, to znamená jak generální sekretář strany, tak ministerský předseda, tedy pánové Huber a Beckstein, odstoupili ze svých funkcí.

"Člověk by se na takovou rošádu mohl dívat jako na divadlo v cizí zemi, kdyby ovšem sled událostí neměl dopad na celou německou politiku, kdyby nepřesahoval hranice Bavorska," napsal německý zpravodajský časopis Der Spiegel. A komentátor veřejnoprávní televize ARD to komentoval slovy:" Zcela otevřená zůstává otázka, jak se nová situace odrazí na už tak velice znejistělé velké koalici v Berlíně a jestli jí nevezme poslední šance na spolupráci." Další se ptají: Jak chce kancléřka Angela Merkelová z CDU s takovouhle sesterskou stranou vyhrát příští rok spolkové volby? Od této chvíle, kdy se jako de facto jediný nový kandidát na obě funkce nominoval na doporučení Edmunda Stoibera Horst Seehofer, paní kancléřka musí počítat s tím, že hlavního protihráče bude mít ve vlastních řadách.

Na jednání pana Stoibera, který požadoval odstoupení pánů Hubera a Becksteina, není nic překvapivého, protože to byli právě oni, kteří se proti němu v lednu minulého roku spojili. Překvapit mohlo snad jen to, s jakou vehemencí se do boje proti těmto pánům pustil a jak silně tlačil svého staronového kandidáta k tomu, aby o post šéfa strany projevoval razantnější zájem, ač samozřejmě od samého počátku pan Seehofer patřil mezi nejvážnější kandidáty. Popravdě řečeno měl to ale v tomto případě pan Stoiber jednoduché, protože se mohl opřít o mínění většiny ve straně, která si evidentně přála, aby padaly hlavy ač - jak připomněl ale třeba Der Spiegel - za špatný výsledek nese i on zodpovědnost, protože po svém zřetelném volebním vítězství na podzim roku 2005 to byl právě on, kdo prosazoval velice tvrdě nepopulární reformy.

Sám Horst Seehofer je rovněž postava složitá, je považován za velkého hráče, ve vlastní frakci nepatří mezi nejoblíbenější, ale zároveň také ví nejen on, že je zřejmě jedinou současnou osobností v CSU, která je schopná přivést stranu k rozumnému konsensu. A navíc mezi straníky je velice oblíbený. Volba se uskuteční koncem října.

Nejtěžší úkol ale teď zřejmě stojí před paní kancléřkou Merkelovou: na jedné straně se musí snažit, aby bavorská krize brzy skončila, protože možnou koalici s FDP může dosáhnout jen tehdy, když CSU neutrpí velké ztráty, ale zároveň chce ukázat své unionisty jako silné partnery ve velké koalici, na čemž samozřejmě nebude mít pan Seehofer velký zájem, protože bude chtít jasně profilovat svou vlastní bavorskou CSU.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio