ČSSD: Dobře připravený útok

6. říjen 2008

Sociální demokracie pojímá volby do krajských zastupitelstev jako referendum o celostátní koaliční vládě. Neangažované láká, aby k volbám vůbec přišli, nerozhodnuté přesvědčuje, že volbou krajského zastupitelstva vlastně hlasují o Topolánkových reformách. Větší účast ve volbách jejich záměrům jistě prospěje.

Od opoziční strany je to tedy logické a dokonce i záslužné, protože sociální demokraté v nejednom kraji vynakládají energii také na to, aby vysvětlili, k čemu že to ty kraje vlastně jsou. Ze stran zastoupených ve sněmovně navíc viditelně věnovali přípravám volebních programů největší péči, stranická centrála nabídla svým krajům slušné argumentační zázemí. Na dobré polovičce krajských programů je znát, že čerpají inspiraci z jednoho pramene, poskytujícího munici pro přímý útok na modré dominanty českých krajů.

Samozřejmě, ne všude je frontální palba možná. Skoro ve třetině krajů ČSSD stále ještě vládne v bratrském objetí s úhlavními nepřáteli z ODS. Ve Zlínském kraji u toho navíc statují lidovci, v Libereckém a Karlovarském kraji ale mají čistou velkou koalici. V kraji Ústeckém to je spíš koalice hloupá, protože tam má ODS v zastupitelstvu nadpoloviční většinu mandátů a těžko říct, proč se ČSSD rozhodla převzít odpovědnost za něco, co nemůže dostatečně ovlivnit. V každém případě si tím ztížila výchozí pozici pro letošní krajské volby.

Profilovým tématem sociální demokracie je v letošních krajských volbách zdravotnictví. Je rozpracováno nejpodrobněji a většinou také nejútočněji - ČSSD zkrátka cítí, že na něj voliče naláká. Neplatí to ale všude. Pokud vyjdeme z pořadí témat uvedených ve volebních programech, zjistíme, že za nejvyšší prioritu považují zdravotnictví pouze v osmi krajích. Jaké jsou výjimky?

V Pardubickém kraji vidí ČSSD jako hlavní téma činnost samosprávy a krajského úřadu. Slibuje v této souvislosti, že sníží počet uvolněných radních z devíti na sedm a že tím významně ušetří prostředky na odměňování zastupitelů - v této kapitolce jde sice o desítky procent, ale při ročním rozpočtu kraje ve výši tři a tři čtvrtě miliardy to tak moc velká úspora nebude.

V Libereckém kraji začínají sociální demokraté svůj program kapitolou věnovanou rozvoji malých měst a obcí. Chtějí tam, jak píší, napravit neutěšený stav vodovodů, kanalizací či komunikací. Proč k tomu nevyužili předchozích osm let, kdy se na řízení Libereckého kraje přímo podíleli, už ale neprozrazují.

Ani v Královéhradeckém kraji není na prvním místě sociálnědemokratického programu zdravotnictví: za nejdůležitější tam považují ekonomiku a investice. Mimochodem, program ČSSD v tomto kraji je nejodbytější z celé republiky. Pouze tady si sociální demokraté vystačili jen s jednořádkovými hesly, všude jinde se snaží voličům nabídnout ucelenější pohled na další směřování kraje.

Ekonomika je na prvním místě ještě v Plzeňském kraji - tedy zřejmě ekonomika, protože tamní ČSSD je pravým opakem té Královéhradecké: program sepsala na 18 hustě potištěných stran. Najít v téhle záplavě analýz a tabulek vlastní programové záměry a vysledovat z nich priority tak vyžaduje docela velkou trpělivost a pozornost. A to ještě musí čtenář spolknout drobné nepřesnosti, jako je prodloužení silniční sítě ve správě Plzeňského kraje o celých pět set kilometrů.

V Olomouckém kraji není o prioritách jasno, protože tam sociální demokraté seřadili program podle abecedy od bezpečnosti po životní prostředí. Všude jinde útočí oranžoví kandidáti ze všeho nejdřív na oblast zdravotnictví. Razance těchto útoků se liší podle toho, jak daleko v tom kterém kraji postoupilo - podle socialistů nemístné - zavádění obchodních modelů.

Občanští demokraté mohou ve svých programech stokrát popisovat chystaný rozvoj krajských nemocnic a tím dávat najevo, že je prodávat nechtějí. Sociální demokraté si vystačí s podezřením a silnými slovy. Podrobnější pohled přes hranice kraje jim navíc poskytuje munici i tam, kde se ještě nic velkého neděje. Tak třeba v Karlovarském, Jihočeském či Ústeckém kraji jsou nemocnice ve správě jedné velké akciovky. A v tom Ústeckém už se špitá o tom, že by se mohly prodat nebo pronajmout nejvýnosnější laboratorní provozy. Ostatně proč by ne, když takový Olomoucký kraj pronajal rovnou všechny své nemocnice, a to na celých dvacet let společnosti Středomoravská nemocniční ze skupiny Agel ocelářského magnáta Tomáše Chrenka.

Sociální demokraté se pak mohou velmi snadno prezentovat jako ochránci veřejného zdravotnictví před dravými byznysmeny. Navíc slibují moc hezké věci: když budou z nemocnic neziskové organizace, mohou čerpat peníze nejen z rozpočtu kraje, ale ještě navíc z evropských fondů. A pak tam budou nanejvýš dvoulůžkové pokoje se sociálním vybavením. Škarohlíd by možná namítl, že když českým zdravotnictvím ročně proteče dvě stě miliard korun, tak by se mohlo bez dotací obejít, ale nenechte se zmást. Další veřejné peníze do krajských nemocnic slibují všichni - z leva doprava. ČSSD k tomu ještě přidává bonus: napříč republikou slibuje, že zruší nenáviděné regulační poplatky. Liší se jen v tom, jak poctivě své záměry popisuje.

Probírka volebních programů sociální demokracie v jednotlivých krajích ukazuje, že se tato strana velmi snaží přesvědčit voliče o svých schopnostech regiony vést. Trochu si škodí jen přílišným útočením na své ideové odpůrce. V regionech, kde se více soustředí na představení svých vizí a méně na dehonestaci protivníků, jako třeba v Jihočeském nebo v Olomouckém kraji, jsou její programy nejsilnější. Ostatně jak ukážu zítra při rozboru volebních programů ODS, sociálním demokratům by k programové převaze stačila daleko menší razance.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: jpu
Spustit audio