Columbus udělá první krok na cestě do vesmíru

10. květen 2006
Modul Columbus: pohled do interiéru

Počátkem května se v německých Brémách odehrála malá slavnost za účasti čelných politiků včetně kancléřky Merkelové. Oslavencem byla nedávno dokončená evropská kosmická laboratoř Columbus, kterou čeká první krok na cestě do vesmíru: přeprava přes Atlantik na americký kosmodrom Cape Canaveral. Pokud vše půjde dobře, stane se Columbus významnou součástí mezinárodní kosmické stanice ISS.

"Je to malý, ale velmi významný sektor, v němž si Německo, pověstné špičkovými technologiemi a rozvinutou vědou, vede velmi dobře," uvedla při příležitosti předávání hotového modulu Angela Merkelová. Hlavním dodavatelem modulu v ceně jedné miliardy eur totiž je německá organizace EADS. Subdodavateli je čtyřicet firem z deseti zemí EU.

Koncem května bude Columbus naložen na palubu velkokapacitního letounu Beluga a vydá se na Floridu. V pracovištích americké kosmické agentury NASA se pak podrobí dlouhé sérii náročných testů. Pokud vše půjde podle plánu (nejen testování, ale především výstavba ISS a stav flotily amerických raketoplánů Space Shuttle), mohl by se evropský modul ke stanici připojit v druhé polovině roku 2007.

Nakládání evropské kosmické laboratoře do velkokapacitního letounu

Nebeská laboratoř
Laboratoř Columbus je určená především pro provádění vědeckých experimentů v podmínkách nulové gravitace. Předpokládá se, že zde proběhnou pokusy s růstem živých organismů ve vesmíru, s výrobou nových léků, slitin, s krystalizací nejrůznějších látek a podobně. Stane se rovněž základnou pro vyhodnocování vlivu dlouhodobého pobytu ve vesmíru na organismus člověka. Právě zde možná vzniknou předpoklady pro pozdější úspěšné expedice ke vzdáleným planetám. Tyto výzkumy by ale také mohly přinést i poznatky pro léčbu některých chorob na Zemi.

Ne všechny pokusy budou probíhat v hermeticky uzavřeném a tlakovaném interiéru modulu Columbus. Na jeho vnější stěně je základna pro umisťování experimentů, při nichž je třeba sledovat vliv kosmického vakua, záření a dalších faktorů. Zde budou vědci například zkoumat extrémně odolné mikroorganismy a zjišťovat, zda jsou schopny přežít ve vesmíru - například v meteoritech, jak tvrdí některé teorie. Závěry z tohoto bádání pomohou hledat život ve vesmíru a najít odpověď na otázku, odkud se vlastně vzal na Zemi. Na vnější stěně Columba budou podmínkám kosmického prostoru také dlouhodobě vystaveny vzorky materiálů, s nimiž se počítá pro stavbu satelitů a kosmických lodí.

Pohled do interiéru
Columbus je vlastně běžné výzkumné pracoviště, které však bylo miniaturizováno a vtěsnáno do prostoru několika desítek krychlových metrů. Základem jeho konstrukce je válec z hliníkové slitiny dlouhý téměř 7 metrů o průměru 4,5 metru navržený tak, aby se vešel do nákladového prostoru raketoplánu Space Shuttle. Uvnitř modulu je nejen zařízení pro klimatizaci a zajištění životních podmínek vědců, ale také komunikační zařízení a video pro sledování a záznam průběhu experimentů.

Modul Columbus v řezu

Základem organizace vědecké práce v modulu je systém speciálních polic ISPR (International Standard Payload Racks), do nichž je možné jednoduše připojovat kontejnery s experimenty o hmotnosti až 700 kg. Díky beztížnému stavu zvládne manipulaci s kontejnery jediný astronaut. Na palubě Columba je místo pro deset ISPR.

Prostor uvnitř výzkumného modulu je rozdělen na několik sektorů: Biolab pro biologické pokusy, Fluid Science Laboratory pro fyzikální experimenty, European Physiology Modules Facility pro lékařské výzkumy a Material Science Laboratory, v němž bude probíhat vývoj nových materiálů. Dokonalá organizace práce má zajistit, aby byla předpokládaná desetiletá životnost modulu maximálně využita.

Spustit audio
autor: Jan Novák