Čočka z doby bronzové
Turečtí archeologové objevili semena čočky stará 4000 let. Po zasetí do půdy se semena po tisíciletích probudila k životu a vzklíčila. Máme tak k dispozici čočku, která se pěstovala v době bronzové.
Čočka byla jednou z prvních zemědělských plodin, které začal člověk pěstovat. Poprvé ji seli a sklízeli neolitičtí zemědělci v oblasti Blízkého východu. Jak asi tehdejší čočka vypadala a jak chutnala? Jak rostla a jakou dávala úrodu? Na tyto otázky budou mít možná už brzy odpověď turečtí archeologové. Tým vedený Nejatem Bilgenem objevil při vykopávkách sídla z doby bronzové v západoturecké provincii Kütahya semena čočky stará 4000 roků. Tato čočka se pěstovala bezmála osm století před pádem Tróje. Vědci semena zaseli a některá vzklíčila. Životnost si semena udržela díky náhodě. Byla uložena v nádobě, která se při požáru zbortila. Střepy pak chránily semena před nepříznivými vlivy.
Rostliny čočky z doby bronzové budou zkoumat odborníci z nejrůznějších oborů. Už teď je jasné, že se od dnešních odrůd čočky výrazně lišila. Rostliny byly podstatně slabší a poléhavější. Další rozdíly zcela jistě odhalí genetické analýzy. Pro současné zemědělce jsou prastaré odrůdy velice cenné. Nesou varianty genů, které byly v průběhu šlechtění nenávratně ztraceny. Bilgenova asistentka Nükhet Bingölová je přesvědčena, že čočka nebyla dovezena, ale zemědělci ji pěstovali spolu s ječmenem a pšenicí na místních velmi suchých polích. Je možné, že čočka z doby bronzové ponese varianty genů, které ji dodávaly odolnost k nedostatku vláhy. Mohla by být také odolnější k některým škůdcům a chorobám.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 8.1.2010.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
