Co způsobilo Malou dobu ledovou
Malou dobu ledovou, která začala ve středověku a přetrvávala až do pozdního 19. století, zřejmě vyvolala masivní sopečná činnost.
Klimatická anomálie známá jako Malá doba ledová byla patrná i v Jižní Americe a Číně, ale nejvíce postihla severní Evropu. Rozrůstající se ledovce ničily města a lidé mohli bruslit na Temži, která do té doby nezamrzala. Počátek a příčiny Malé doby ledové byly dlouho nejasné – podle některých vědců se začalo ochlazovat v 15. století, podle jiných o dvě století dříve. Jako hlavní příčiny se uváděly změny slunečního záření a sopečná činnost, případně jejich kombinace.
Výsledky nejnovějšího zkoumání sedimentů unášených ledovci, ledových jader a pozůstatků rostlin z Islandu a Kanady naznačují, že Malá doba ledová započala náhle mezi lety 1257 a 1300. K dalšímu ochlazení pak došlo v letech 1430 až 1455. Těsně před první z těchto událostí došlo k sérii čtyř mohutných výbuchů tropických sopek v průběhu asi 50 let. Erupce do atmosféry uvolnily velká množství sulfátů, z nichž vznikl aerosol, který odrážel sluneční paprsky zpět do vesmíru a bránil jejich průniku na povrch Země.
Aerosoly ze sopečných erupcí obvykle ochladí klima jen na několik let. Počítačové modely však ukazují, že v tomto případě krátké vlny ochlazení stačily na to, aby se zvětšily ledovce a množství letního ledu v Arktidě. Následkem byl větší odraz slunečních paprsků zpět do vesmíru a také oslabení Golfského proudu, který zmírňuje evropské zimy.
Zdroj: ScienceDaily, Geophysical Research Letters
-----
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.