Co všechno odhalí mimořádný vyšehradský nález?

Již známý nález základů předrománského kostela konečně spatřil světlo světa. Jenže v jiné podobě, než se v minulých desetiletích předpokládalo.

S přesností na 20 centimetrů se týmu Ladislava Varadzina povedlo potvrdit hypotézu, že základy nebudou mít jednoduchý půdorys řeckého kříže, ale že budou skrývat daleko větší plochu centrální sakrální stavby. Unikátní objev má evropský význam, ale prozatím vzbuzuje více otázek než odpovědí.

„My jsme to tušili, čekali jsme to, až to čtvrtého srpna přišlo,“ říká student archeologie, který na lokaci pomáhal v rámci prázdninového volného času. Nález pochází z konce 10. století nebo začátku 11. století. „Čeká se na vyhodnocení výzkumu, jestli nadzemní část kostela opravdu stála. Je to pravděpodobné.“

Podle absolventa archeologie Vojtěch Volfa výzkum ukázal, že objevů může být víc. „Prostory kanonických zahrad jsou netknutými terény, kde jsou možnosti středověkých a novověkých stratigrafií, netknuté 18. stoletím.“ V tomto prostoru se dají očekávat další nálezy.

Archeologický nález|foto: Ľubomír Smatana

Bořivoj Nechvátal začal výzkumy na Vyšehradě v roce 1966. Archeolog Ladislav Varadzin s ním spolupracuje 11 let.

Stačí obejít dům, vstoupit do klášterní zahrady, a pod bílým pártystanem pozorovat nejslavnější kameny letošního léta. Archeolog Ladislav Varadzin pro lepší orientaci ukazuje plánek s několika překrývajícími se půdorysy. Modré zdi vyznačují základy významné kaple svatého Vavřince z konce 11. století.

„Bazilika sv. Vavřince zanikla v průběhu středověku. Byla objevena až v roce 1903. Bazilika je z doby kolem roku 1070 a založil ji Vratislav II., první český král. V interiéru baziliky bylo prováděno několik výzkumů od roku 1903 a jeden z nich vedl doktor Nechvátal. Mezi lety 68 až 70 nalezl úseky staršího zdiva,“ vysvětluje archeolog Ladislav Varadzin.

Jeho tým se k objevu Bořivoje Nechvátala vrátil znovu v roce 2011. „Tehdy jsme nalezli další navazující úsek. Ukázalo se, že zdivo běží ven mimo baziliku. Znamenalo to, že půdorys je složitější. Pak jsme provedli výzkum na vnější straně. Tam jsme zjistili vybíhání zdiva, které vytvářelo útvar apsidy.“ Archeologové dospěli k závěru, že jde o stavbu na půdorysu takzvané trikonchy, tedy stavby s centrálním půdorysem, z níž na tři strany vybíhají apsidy.

Tým Ladislava Varadzina se rozhodl provést výzkum a hypotézu ověřit. Začali kopat na vedlejší zahradě, kam měla východní apsida pod zemí vybíhat. Konkrétně její základové zdivo. „Čtvrtého srpna se nám podařilo objevit část zdi. V tu chvíli jsme viděli, že naše hypotéza byla správná. A mohli jsme prohlásit, že jsme objevili stavbu s unikátním půdorysem nejenom Čechách, ale i ve střední Evropě.“

Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě|foto: Kristýna Maková

Jde o stavbu mimořádných rozměrů. Její délka i šířka je shodně 25 metrů. Celková plošná výměra uvnitř se odhaduje na 240 metrů čtverečních. „Je to obrovský kostel, do kterého by se mohlo vejít 700 lidí,“ dodává archeolog. Pozoruhodnost nálezu potvrzuje i to, že starší stavba má větší plochu než pozdější stavba baziliky.

K bazilice svatého Vavřince ani k předchozí stavbě neexistují žádné písemné prameny. Není ani známo, komu byla starší stavba zasvěcena.

Jak Ladislav Varadzin dodává, podobné stavby jsou k nalezení v prostředí Západofranské říše nebo v severní Itálii. „Nejčastěji se podobající starší vyšehradské stavbě jsou ty v byzantském prostředí. Když předpokládáme původ v byzantském prostředí, pak se otevírá otázka tradice cyrilometodějské. Tím se dotýkáme toho, jak vypadalo církevní prostředí, jaká byla liturgie, jaké bylo dogma v průběhu 10. století.“

V případě této domněnky by Vyšehrad byl místem, kde by této liturgii byl věnován mimořádný prostor v podobě rozsáhlé stavby. Vyšehrad je druhým nejvýznamnějším přemyslovským hradem. To by vrhalo jiné světlo na počátky českého státu. Dosud byla za největší centrálu v západoslovanském prostředí považována rotunda svatého Víta. Letošním objevem však o své prvenství přišla.