Co se u nás krade nejvíc?
Před několika lety zaujímala Česká republika první místo v Evropě v barometru maloobchodního zlodějství. Ten vypracovává britská agentura Centre for Retail Research.
Do výsledků posledního, letos zveřejněného klání, jsme "naštěstí" zařazeni nebyli. Zkoumalo se 16 zemí západní Evropy, severní i jižní Ameriky, Asie plus Austrálie. Největší maloobchodní ztráty vykázaly Mexiko a Brazílie, nejmenší ze sledovaných zemí Japonsko.
Pořád platí, že ztrátám vévodí krádeže zvenčí před krádežemi zaměstnanců, administrativními chybami a nakonec krádežemi dodavatelů. Co se však konkrétně u nás v poslední době krade nejvíce? Jaké jsou poslední trendy maloobchodní kriminality a jaké faktory obecně ovlivňují lidské nemorální jednání v ekonomických vztazích?
Obecně se nejvíce lapků soustředí do velkých měst a platí, že příležitost dělá zloděje. Ochrana zboží existuje – většina obchodů už má dnes lepší či horší kamerové systémy, fyzickou ostrahu a zboží označené nejrůznějšími kódy a čipy. Zloději jsou však vynalézaví a vymýšlejí způsoby, jak zabezpečení přelstít.
Úpravu tašek ani konkrétní způsoby překonání kódů nesmíme specifikovat, ale kriminalisté jednotlivé pachatele prostě poznají, mají na ně tzv. čuch. Takže, kdo jsou vlastně ti, kdo nejčastěji kradou? Podle kriminalisty Petra Kolára zhruba polovinu představují Češi a z nich opět asi polovinu tvoří lidé závislí na nelegálních drogách. Druhých padesát procent představují „cizinci“.
Z dalších národností zmiňuje Petr Kolár občany Rumunska, Polska, Ukrajiny, Ruska – jde podle něj o širokou škálu cizinců. Z poloviny Čechů představují uživatelé nelegálních drog opět zhruba polovinu…
Ale co ti ostatní? Jak se na krádežích podílejí recidivisté, kteří nemohou sehnat práci, či lidé, kteří jsou extrémně chudí? Podle Petra Kolára takových případů mnoho není. Hlavním motivem krádeží je pořád jednoznačně byznys, resp. potřeba zboží prodat dál a zpeněžit.
Získat policejní data týkající se maloobchodní kriminality je vlastně nemožné. Drtivá většina krádeží jsou totiž pouhé přestupky do pěti tisíc korun a ty se statisticky neevidují. Jednotlivé krádeže se však poslední tři roky sčítají.
A jaké jsou tedy poslední trendy, ohledně předmětů krádeží? V centru zájmu zlodějů je teď především drogistické zboží. Spolu s drogerií jsou pořád populární krádeže oděvů. Každý se chce podle Petra Kolára pěkně oblékat a pokud možno za co nejméně peněz. Chytat zloděje a zlodějíčky však není úplně snadné.
Krade se tedy méně nebo více nebo je situace stabilní? Petr Kolár hovoří o stagnaci, kterou potvrzují i velmi obecná data z Policejního prezidia, a tvrdí, že občasné extrémní nárůsty odvisejí především od poptávky.
Situace v Evropě je dle výsledků posledního průzkumu globálního barometru zlodějství rozdílná. Belgie například zaznamenala meziroční nárůst maloobchodních ztrát a tamní obchodníci jej přičítají především ekonomické krizi. Obyvatelé prý čelí povinnosti platit své závazky, na které někdy prostě nemají. V sousedním Německu je však situace jiná. Ztráty stagnují a obchodníci si to vysvětlují vyššími investicemi do prevence.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.