Co se stane, když se zruší Benešovy dekrety

14. červenec 2003

Symbolická formalita završila proces schválení českého členství v Evropské unii. Nyní už zbývá postupná ratifikace přístupové smlouvy s deseti dosud kandidátskými zeměmi a největšímu rozšíření Evropské unie v její historii už nebude stát nic v cestě. Tato historická chvíle se zase o něco přiblížila. Diskuse okolo všech aspektů českého členství se mezitím posunuly do další fáze. Zatímco v době předreferendové se více mluvilo o kvótách, zemědělcích a českých národních jídlech, nyní se pozornost obrací opět k českému právnímu řádu a takzvaným Benešovým dekretům.

Diskuse v německém parlamentu při ratifikaci přístupové dohody, kdy toto téma bylo opět vzneseno opozičními křesťanskými demokraty, opět připomněla, že téma není zcela uzavřeno. Množí se obavy, že bude znovu vnášeno do evropských diskusí. Česká republika jako člen Evropské unie je nebude moci ignorovat. Zcela přímo to řekl bavorský premiér Edmund Stoiber, tradiční zastánce odsunutých sudetských Němců. Že téma takzvaných Benešových dekretů se na evropské scéně bude vracet až do jejich zrušení.

Česká politika v tématu tradičně šlape jako slon v porcelánu. Nechala se nachytat výsledky sporu v takzvané kauze Kinský. Právník tohoto šlechtického rodu našel jistou právní cestu, jak takzvané Benešovy dekrety, podle kterých byl jeho klientovi zabaven rodinný majetek, obejít. Tedy nikoli prolomit, jak se dramaticky říká. Ale obejít. Termín prolomení dekretů jakoby naznačuje, že dojde k něčemu podobnému, jako je protržení přehrady.

To je ovšem velmi zavádějící. Advokát Kinského dokazuje totiž, že majetek nepatřil jeho otci, ale jeho dědovi. Pokud by tomu tak bylo, což je právní konstrukce velmi odvážná, ale některé české soudy na ní přistoupily, nebyl zabaven podle takzvaných Benešových dekretů, ale byl zabaven až později, podle dalších konfiskačních zákonů. V takovém případě by se ovšem na něj vztahovala restituce.

Jde spíše o právní problém, než problém politický a problém Benešových dekretů. Přesto byla neprodleně svolána schůzka nejvyšších ústavních činitelů, kde zaznělo nakonec jen to, co každý předem věděl. Že ústavní činitelé odmítají posouvání restituční hranice před rok 1948. Ve všeobecné hysterii padají neuvěřitelné konstrukce a zřejmě nejabsurdnější přidala moderátorka pořadu Sedmička na nejsledovanější televizi Nova.

Podle jakýchsi nejmenovaných právních expertů prý bude na českém území platit protektorátní právo, budou-li zrušeny takzvané Benešovy dekrety. Bylo by zajímavé vědět, co je to za právní experty, kteří něčím tak šíleným straší. Expert, jmenovaný právník Tomáš Sokol, vysvětlil totiž velmi klidně, že nic se nezmění, ani kdyby dekrety opravdu byly explicitně zrušeny. Žádný zákon, pokud je zrušen, nevrací přece právní stav na začátek, před své přijetí. Právní stav, který nastolil, se nemění ani se zrušením zákona. Je škoda, že právní experti, radící moderátorce sledovaného pořadu na televizi Nova, takovou základní právní věc nevědí.

Problém takzvaných Benešových dekretů se nijak neakceleruje s českým vstupem do Evropské unie. Jednou ostatně už bylo na evropské úrovni jasně konstatováno, že dekrety nejsou na překážku právního řádu Evropské unie. Z morálního hlediska by ale bylo přesto dobré, kdyby česká reprezentace neprováděla pštrosí politiku, ale věcně a rozumně jednala. Dějiny změnit nelze, ale trvat na platnosti právní normy, která snad každým písmenem odporuje modernímu právu i humanitě, je strašlivé. Takzvané Benešovy dekrety právně vyhasly. To je zřejmé.

Stav, který založily, nelze změnit. Je samotné, ale je třeba z právního řádu České republiky opatrně odstranit, a to tak, aby nedošlo ani k náznaku zpochybnění celého právního řádu, jak tím straší někteří takzvaní právní experti. Je to možné a je to dokonce potřebné.

Spustit audio