Co s raketami
Irák řeší obtížný problém. Měl by zničit rakety Samúd, protože doletí o něco dál, než do povolené vzdálenosti sto padesáti kilometrů. Kdyby Iráčané měli jistotu, že tím zabrání válce, asi by jim to nečinilo problém. Tuto jistotu ovšem nemají, a tudíž váhají, zda ničit zbraně, které se jim za dva, tři týdny mohou hodit proti invazi Američanů.
Toto irácké dilema je ovšem spíše případem pro psychologa než námětem pro vojenského stratéga. Z vojenského hlediska totiž zmíněné rakety nepředstavují šanci ubránit se daleko silnějšímu útočníkovi. Rozumné by samozřejmě bylo zničením zmíněných raket posílit pozici inspektorů OSN a pozici zemí, které se snaží zabránit tomu, aby Irák obsadil Bush. Irácký prezident ovšem už v minulosti prokázal, že má sklon uvažovat nerozumně, když válčil s Íránem a obsadil Kuvajt. Poté co včera USA a Británie předložily Radě bezpečnosti návrh nové rezoluce, konstatující, že Irák nevyužil poslední příležitosti, která mu byla poskytnuta v rezoluci 1441, odpověděly Francie a Německo s podporu Ruska a Číny návrhem, aby inspektoři dostali k další práci čtyři měsíce.
Otázkou ovšem je, zda Francie bude blokovat americko-britskou rezoluci i za situace, kdy Irák odmítne zničit své nepovolené rakety, jak to naznačil irácký prezident. Stále totiž platí, že usilovat o odvrácení amerického útoku, následné humanitární katastrofy a obtížně odhadnutelné mezinárodní krize nelze bez toho, že Irák bezpodmínečně splní rezoluce OSN. Pokud Irák rakety nezničí, přijdou ho draho. Pokud je zničí a Bush přesto zaútočí bez mandátu OSN, pak vítězství přijde draho Američany, které svět obviní z agrese. Takto jsou rozdány karty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.