Co říká nejstarší nápis v Jeruzalémě?
Málo co rozradostní archeologa tolik, jako nález nějakého střepu. Ještě lepší je, když je na střepu něco napsáno. Přesně to se podařilo izraelské specialistce Ejlat Mazarové v Jeruzalémě. Co více se o neobyčejném nálezu ví?
M, K, P, H, N a možná také L a N. Tak zní nejstarší nápis, který byl kdy v Jeruzalémě nalezen. Poslední dvě písmena nejsou jistá, protože z nich zbyla jen horní část. Není také jisté, zda se nápis má číst zleva nebo zprava. Ze všeho ovšem nejvíce archeology pálí, že nevědí, co toto jinak dobře čitelné slovo znamená ani v jakém jazyce vlastně je.
Nijak to ovšem nesnižuje senzačnost objevu, který se izraelským specialistům podařil už koncem loňského roku, ale zveřejnili jej teprve letos v létě. V suti nedaleko jižní zdi bývalého židovského Chrámu v Jeruzalémě našli zbytky několika hliněných nádob. Hlína byla místní, nepocházely tedy z daleké země. Nápis ale nepřipomíná nic v hebrejštině ani žádném jiném známém semitském jazyce.
Střep přitom pochází z doby před zhruba 3 000 lety, tedy zhruba z období židovského krále Davida nebo jeho syna Šalamouna. Jejich mateřštinou byla stará hebrejština, i když i o ní máme jen zprostředkované představy, protože nejstarší dosud objevené hebrejské nápisy jsou až z 8. století před naším letopočtem, jsou tedy o zhruba 250 let mladší než současný jeruzalémský objev.
Archeologové zmateni nejsou, naopak tvrdí, že jim vše dává smysl. Za doby krále Davida, tedy kolem roku 1000 před naším letopočtem, ještě nebyla dostatečně rozšířená znalost psaní a dokonce ani nemusela existovat psaná forma hebrejštiny. Na řadu odborných úkolů, včetně administrativy, si Davidův a Šalamounův dvůr najímal cizí experty. Z biblického podání víme o fénických stavitelích, o Davidově generálovi Uriášovi, který byl Chetejec, a nebo o písařích se jmény Šíša nebo Šauša, která skoro určitě nebyla hebrejská.
Také autor nápisu na džbánu mohl být cizozemec zaměstnaný na jeruzalémském královském dvoře, který byl pravděpodobně méně rozvinutý, než naznačuje sama bible. Mohlo také jít o příslušníka některého z místních nehebrejských kmenů, který na rozdíl od svých židovských současníků uměl psát. Nápis byl na nádobě, mohl tedy být jménem výrobce, příjemce zásilky nebo označením obsahu, to ale se současnými znalostmi ani největší odborníci nedokážou určit, protože mají málo jiných nápisů ke studiu a srovnání. Účastník jedné internetové debaty pod článkem o nálezu soudí, že do džbánu je vyryto „vyrobeno v Číně“.
