Co říká jantar o srážce kontinentů

Pochybnosti o úplné izolaci indického subkontinentu podpořil nález velkého ložiska jantaru

Před 50 miliony let byl indický subkontinent samostatný, ale ne izolovaný. Vypovídá o tom hmyz a další živočichové, které uvěznila pravěká pryskyřice.

Indie se od superkontinentu Gondwana odtrhla asi před před 160 miliony let. Předpokládá se, že další desítky milionů let strávila jako izolovaný gigantický ostrov, který se pohyboval rychlostí asi 20 centimetrů za rok. Osamělou existenci indického subkontinentu nakonec ukončila srážka s Asií, ke které došlo před pouhými 50 miliony let a která vyzdvihla Himálaje. Je ale tato učebnicová teorie správná? Víc než 100 milionů let kompletní izolace je dost dlouhá doba na vznik zcela unikátních druhů – a ty se na fosilním záznamu nevyskytují.

Pochybnosti o úplné izolaci teď podpořil nález velkého ložiska jantaru, které pochází z indického Gudžarátu a je staré asi 53 milionů let. Těsně před kolizí Indie s Asií v něm uvázlo více než 700 různých druhů členovců – především hmyzu, ale také pavouků a roztočů. Vědci z Bonnské univerzity zjistili, že mnoho živočichů z indického jantaru bylo příbuzných s těmi, kteří ve stejné době obývali Eurasii. Naznačuje to, že přinejmenším několik milionů let před kolizí existoval mezi Indií a Asií řetězec (pravděpodobně sopečných) ostrovů, který živočichům umožnil šířit se z jednoho kontinentu na druhý.

Zdroj: PNAS, NewScientist, Universität Bonn