Co loví arktické kosatky
Tání arktického ledu zvětšuje lovecká teritoria arktických kosatek. Kanadští Inuité biologům vypověděli, co v nich loví.
Kosatky dravé (Orcinus orca) loví široké spektrum potravy: od hejn drobných ryb po velryby, které jsou větší než ony samy. Smečky z různých oblastí však mají různé chutě. V severovýchodním Pacifiku se „rezidenti“ živí výhradně rybami, zatímco migrující kosatky loví mořské savce jako jsou tuleni. V Antarktidě vědci popsali pět různých typů kosatek, z nichž každý preferuje jiný typ potravy. Podobné je to i u kosatek z Atlantiku, tropického Pacifiku a Indického oceánu. Jediným místem, kde chutě kosatek zůstávaly velkou neznámou, byla Arktida.
Tady se však vědci mohli opřít o výpovědi Inuitů z kanadského teritoria Nunavut, kteří jsou častými pozorovateli kosatek. Z rozhovorů s lovci a kmenovými staršími vyplynulo, že arktické kosatky nejčastěji loví různé druhy tuleňů a kytovce jako narval, běluha a velryba grónská. Ryby jim zřejmě příliš nevyhovují – ze stovky dotázaných mužů jen sedm naznačilo, že kosatky loví ryby, a žádný z nich to neviděl na vlastní oči. Přímé svědectví však vědci získali o tom, jak kosatky loví dvakrát větší velryby grónské. Smečka kooperuje a někteří jedinci drží velrybu za ocas či ploutve, zatímco jiný se snaží zakrýt její dýchací otvor. Další kosatky koušou a vrážejí do velryby, čímž jí způsobují těžká vnitřní poranění.
Arktičtí mořští savci zřejmě dobře vědí, jaké nebezpečí jim od kosatek hrozí. Inuité popsali, že větší zvířata se snaží rychle utéci, zatímco ta menší hledají bezpečí na pobřeží nebo v mělkých vodách. Týká se to i narvalů, kteří by byli schopni kosatku probodnout svým dlouhým klem. Takový souboj by však pravděpodobně skončil smrtí obou zvířat. Narvalové proto raději počkají na mělčině, dokud se kosatky zase nevzdálí.
Zdroj: Aquatic Biosystems
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.