Co dává pevnost "mořskému hedvábí"
Železo a vápník - to jsou dva chemické prvky, na kterých závisí schopnost mlžů udržet se na skalách a hrázích.
Noha některých druhů měkkýšů obsahuje žlázu, která produkuje takzvaná byssová vlákna. Pomocí nich se přisedlé druhy, jako jsou například mořští mlži slávky jedlé (Mytilus edulis), mohou pevně ukotvit k hrázím a skaliskům. Byssová vlákna mlžů kyjovek (Pinna nobilis) mohou být dlouhá až 6 centimetrů a ve starověku se z nich vyráběl zvláštní druh "mořského" či "byssového" hedvábí. Ve středověku bylo vyhrazeno šlechticům a ještě na počátku 20. století se z něj tkaly například kravaty.
Byssová vlákna jsou neobyčejně pevná a přitom pružná, čímž se podobají šlachám. Vědce z Kalifornské univerzity, kteří se zabývají vývojem nových syntetických materiálů a hledají inspiraci v přírodě, zajímalo, co byssovým vláknům dává právě takové vlastnosti. Provedli detailní chemickou analýzu složení byssových vláken a došli k závěru, že pro jejich výborné mechanické vlastnosti jsou klíčovými prvky železo a vápník. Poté, co je vědci z povrchu byssových vláken odstranili, klesla pevnost materiálu na polovinu. Vědci podle zprávy American Chemical Society doufají, že svůj objev využijí při výrobě nových obvazových materiálů a také v průmyslu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
